1) Nejcennější není Apple, teď vede Microsoft

Technologie a internet skvěle vynáší a fascinují investory. V desítce nejcennějších firem světa je jich sedm právě z těchto oborů. Prvenství si letos připsal loni třetí Microsoft, který tak sesadil Apple. Do top 10 se řadí ještě internetový obchod Amazon, mateřská společnost Googlu Alphabet a sociální síť Facebook. A také čínské firmy Alibaba a Tencent. První z nich se věnuje internetovému obchodu, druhá vlastní mimo jiné sociální síť a chatovací aplikaci WeChat.

Žebříček nejhodnotnějších firem, s jejichž akciemi se obchoduje na burze, sestavuje poradenská společnost PwC. Letos bere v potaz hodnotu sledovaných podniků k 31. břez­nu 2019.

"I když se sektoru technologií jako celku nedařilo růst až tak silně jako v předchozích letech, žebříčku stále dominuje," řekl ke zveřejnění studie Ross Hunter, partner britské pobočky společnosti PwC.

Zatímco technologické podniky rostly o šest procent, společnosti z oblasti telekomunikací a zdravotnictví se zhodnotily o 15 procent.

Dlouhodobě je největším skokanem Netflix. Oproti roku 2009 znásobil svou hodnotu více než šedesátkrát − nyní je zhruba v polovině žebříčku. Při srovnání s předchozími lety se však mimo jiné ukazuje, že růst celkové hodnoty všech firem zpomaluje.

Navzdory dlouhodobému posilování rozvojových ekonomik dominují ve stovce nejhodnotnějších firem pořád Spojené státy. Celková hodnota tamních společností oproti minulému roku dokonce vzrostla. Poklesla naopak hodnota firem z Evropy a z pevninské Číny, Hongkongu a Tchaj-wanu.

Z dlouhodobého srovnání je patrné zejména zaostávání Evropy. Ještě v roce 2009 se mezi stovku největších probojovalo 31 evropských firem, letos dvacítka. Z pevninské Číny, Hongkongu a Tchaj-wanu jejich počet stoupl z 11 na 15. Z pohledu celkové hodnoty firem ty čínské Evropu už dohnaly.

Součástí studie je také porovnání firem z pohledu peněz, které loni vyplatily akcionářům. Nejštědřejší byl Apple, který vyplatil svým podílníkům 87 miliard dolarů.

2) Čína může srazit ceny ropy nákupy z Íránu

jarvis_5d53db55498ebda96714809f.jpeg
Foto: Profimedia

Ropa může zlevnit na polovinu, pokud se ji Čína v reakci na americké celní bariéry rozhodne nakupovat z Íránu. Tvrdí to studie Bank of America Merrill Lynch. Zmíněným krokem pohrozilo čínské ministerstvo obchodu.

"Jakkoliv ponecháváme naši letošní předpověď cen ropy na úrovni 60 dolarů za barel, přiznáváme, že rozhodnutí Číny znovu nakupovat íránskou ropu by mohlo vyvolat prudký pád cen, který by se mohl zastavit na úrovni 20 až 30 dolarů za barel," píše Bank of America Merrill Lynch ve studii Global Research Report.

Írán před zavedením ame­rických sankcí kvůli jeho jadernému programu v červnu 2018 vyvážel podle údajů společnosti S&P Platts 2,5 milionu barelů denně. Letos v květnu to již bylo jen 875 tisíc barelů a nyní číslo kleslo pod 550 tisíc barelů denně. Zhruba polovina exportu Teheránu míří do Číny. Peking totiž americké sankce vůči Íránu odmítá.

Rozhodnutí Číny vrátit dovozy na úroveň loňského léta by mohlo mít dramatický efekt na světové ceny ropy. "Může se stát, že například Irák nebo Saúdská Arábie nabídnou Číně slevu, aby neztratily svůj podíl na čínském trhu," vysvětlil Edward Bell ze společnosti Emirates NBD.

3 ) Drahá elektřina pomohla zisku ČEZ

jarvis_5d53db56498ebda9671480a3.jpeg
Foto: ČTK

Energetická společnost ČEZ zvýšila v prvním pololetí čistý zisk meziročně o 45 procent na 11,2 miliardy korun. Důvodem jsou především vyšší prodejní ceny elektřiny a zisk z obchodování s komoditami. Tržby se zvýšily o 13,8 miliardy na 100 miliard korun.

Výsledky za první pololetí mírně překonaly odhady analytiků. "Navzdory snížení očekávané výroby elektřiny potvrzujeme naše ambice na úrovni hospodářských výsledků za celý letošní rok," uvedl místopředseda představenstva a finanční ředitel Martin Novák.

Firma očekává hrubý provozní zisk EBITDA ve výši 57 až 59 miliard korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 17 až 19 miliard korun.

4) Německo chce chránit klima za cenu dluhů

jarvis_5d53db56498ebda9671480a7.jpeg
Foto: Shutterstock

Německo zvažuje, že ustoupí od své politiky vyrovnaného rozpočtu a použije nové půjčky k financování nákladného programu ochrany klimatu. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na svůj zdroj. Mluvčí německého ministerstva financí se k tomu odmítl vyjádřit.

Německé vládě se od roku 2014 daří zvyšovat veřejné výdaje bez vytváření nových dluhů, a to díky nezvykle dlouhému období hospodářského růstu. Nyní však kvůli jeho ochabování a nízkým nákladům na půjčky sílí tlak na to, aby Německo podpořilo ekonomiku státními výdaji. Berlín chce ale půjčky striktně omezit pouze na program ochrany klimatu, který by měl kabinet kancléřky Angely Merkelové schválit příští měsíc.

5) Více než polovina Britů stojí za Johnsonem

jarvis_5d53db56498ebda9671480ac.jpeg
Foto: Reuters

Většina Britů podporuje plán premiéra Borise Johnsona, který chce na konci října vyvést zemi z Evropské unie za jakoukoliv cenu. Vyplývá to z průzkumu, jejž zveřejnil web deníku The Telegraph. Podle výsledků by 54 procentům dotázaných nevadilo, kdyby Johnson vyřadil z rozhodování o případném neřízeném brexitu parlament.

Britští politici i politologové jsou nejednotní v názoru, zda by Dolní sněmovna dokázala Johnsonovi jakýmkoliv způsobem včetně vyjádření nedůvěry zabránit v tom, aby uskutečnil brexit bez dohody.

Průzkum, který pro konzervativní deník podporující britský odchod z EU uspořádala společnost ComRes, potvrzuje rostoucí podporu konzervativců po Johnsonově nástupu do jejich čela na konci července. Zatímco v současné anketě své sympatie vládní straně vyjádřilo 31 procent lidí, v minulém průzkumu to bylo o šest procentních bodů méně. Opoziční labouristé, kteří plánují v září vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, mají nyní podporu 27 procent respondentů.

Související