Povolání developer, nakolik lze soudit prostým pozorováním, nemá v české společnosti příliš dobré jméno. Ověřit tuto tezi lze těžko. Dokonce ani Centrum pro výzkum veřejného mínění, které nedávno zveřejnilo aktuální přehled prestiže povolání, nemá k developerům data. Mimochodem, podle CVVM vede lékař, na konci tabulky jsou kněz, uklízečka a poslanec. Raději zamlčím, že jen těsně nad nimi jsme se umístili my, novináři.

Ale zpět k developerům. Ti v očích mnoha lidí reprezentují pohrdání přírodou, z které ukrajují v nízkém zájmu vlastního zbohatnutí. Přisuzuje se jim pohrdání zájmy druhých lidí, hamižnost. Pohled však může být různý, pro někoho jistě mohou zosobňovat budovatele, kteří dávají lidem byty, kteří tvoří budoucí podobu měst, stojí v čele úspěšných firem, jež dávají lidem smysluplnou práci. Patrně je tak vedle nich samých vidí i někdo další.

O developerech se v poslední době více mluví zejména kvůli raketovému růstu cen bytů, zejména v Praze. Pracující člověk střední třídy kvůli cenám, za které developeři nabízejí nové byty, již na vlastní bydle­ní nedosáhne. To je frustrující. Developeři nálepku vydřiduchů odmítají a ukazují na příšerné fungování úřadů a děsivou legislativu, která zastavila výstavbu. A mají pravdu. Skutečně by bylo dobré, kdyby se vláda a parlament místo hry s kašpárky na kultuře či se zvyšováním výběru daní věnovaly otázkám důležitým pro společnost. Výstavba mezi ně jistě patří. Na druhou stranu, developeři sami připouštějí, že jim úřednický a politický kocourkov zvyšuje marže.

Rozhodli jsme se proto podívat se v letním speciálním čísle, jací ti developeři vlastně jsou. Vznikl unikátní soubor příběhů, profilů a rozhovorů s lidmi, kteří stáli u zrodu této branže v Česku. Postavili tisíce bytů, celé městské čtvrti, a také zbohatli. Kunovský, Korec, Passer, Sekyra, Borenstein, Soural, Kocián. Co jméno, to pojem.

Hezké čtení a příjemnou druhou polovinu léta. Příští Ekonom vychází až 15. srpna.

Související