1) Cukr zlevnil, výrobce to dostalo do potíží

Když před necelými dvěma roky padly v Evropě kvóty omezující produkci cukru, stalo se, co se stát muselo. Cukrovary začaly vyrábět víc, což poslalo dolů ceny. Dnes stojí kilogram cukru v obchodech i méně než 13 korun, ještě koncem roku 2017 to bylo kolem 20 ko­run. Spotřebitelé se mohou radovat, zato cukrovary v celé Evropě včetně Česka se dostaly do problémů. V předchozích letech pravidelně hlásily zisky, nyní jsou hluboko v minusu, napsaly Hospodářské noviny.

Největší evropští výrobci jako německý Südzucker či francouzský Cristal Union už oznámili plán zavřít některé své továrny.

Potíže má i všech pět firem, které v Česku mají dohromady sedm cukrovarů. Největší výrobce Tereos TTD vykázal v roce do letošního dubna ztrátu 180 milionů korun. O rok dříve vydělal 363 milionů. "Stále zavádíme různá úsporná opatření: snižujeme náklady na energie či údržbu a omezujeme investice," uvedl Oldřich Reinbergr, šéf společnosti, která patří do francouzské skupiny Tereos.

Také dvojka na trhu, Moravskoslezské cukrovary, se podle předsedy představenstva Jiřího Holleina dostala do minusu. Přesná čísla firma neuvedla, o rok dříve ale měla zisk 175 milionů korun.

Zlom na trhu s cukrem dopadá také na sedláky, kteří pěstují cukrovou řepu. Její výkupní cena se po zrušení kvót propadla zhruba o třetinu.

"To je na hraně rentability. Za současné ceny cukrovku dokážou dělat jen pěstitelé, kteří mají nejlepší výnos z hektaru," uvedl ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jan Křováček.

Aby se z výroby cukru zase stal výnosný byznys, musely by se podle ředitele Litovelské cukrovarny Václava Řeháka ceny vrátit na úroveň před ukončením kvót, kdy se tuna cukru prodávala za 500 eur. Nyní je to 320 eur. Pro spotřebitele by to znamenalo zdražení o polovinu.

Pomoci by paradoxně mohla loňská neúroda zaviněná suchem a také letošní snížení oseté plochy. K němu farmáři sáhli hlavně kvůli propadu ceny.

2) Zlato je na šestiletých maximech

jarvis_5d3823a7498e40c80156d0f8.jpeg
Foto: Shutterstock

Kdo letos vsadil na zlato, dobře udělal. Cena drahého kovu od začátku roku vzrostla na více než 1400 dolarů za unci, tedy přibližně o 10,5 procenta. Od loňského října se zvýšila téměř o pětinu. Zlato je tak nyní nejdražší za posledních šest let.

Důležitou roli sehrál oslabující americký dolar, který reagoval na rostoucí náznaky, že americká centrální banka začne se snižováním úrokových sazeb, a to kvůli obavám ze zpomalování ekonomického růstu.

"Růst ceny zlata začal již v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy se začala měnit očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb. A předešlý měsíc tento vývoj akceleroval," řekl portfolio manažer investiční společnosti BlackRock Evy Hambro.

Zlatu nahrály také padající výnosy na světových dluhopisových trzích, jelikož investoři očekávají, že nejen Fed, ale i jiné centrální banky budou snižovat úrokové sazby.

Zlato na rozdíl od jiných aktiv, jako jsou právě obligace či třeba akcie, nenese žádný výnos, a tak bývá v očích investorů v nevýhodě. Avšak za situace, kdy se dluhopisy mnoha zemí, včetně třeba Německa či Švýcarska, obchodují se záporným výnosem, atraktivita žlutého kovu roste.

3) Francie předstihla Itálii. Ve výši dluhu

jarvis_5d3823a8498e40c80156d0fc.jpeg
Foto: Shutterstock

Nejzadluženější zemí eurozóny se stala Francie. Její veřejný dluh předstihl v prvním čtvrtletí v absolutních číslech dluh italský, informoval evropský statistický úřad Eurostat. V prvních třech měsících roku dlužila Francie o 359 milionů eur více než Řím.

V poměru k hrubému domácímu produktu je ale zadlužení Francie těsně pod 100 procenty. Stále tak zaostává za 133 procenty v případě Itálie. Francie si také může na trzích nadále půjčovat za výrazně nižší úroky než Itálie.

Pro francouzskou vládu ale bude podle agentury Bloomberg obtížnější vyvíjet tlak na italský kabinet, aby změnil své rozpočtové plány, které mají znamenat větší utrácení.

4) Na pražské burze je hvězdou Nova

jarvis_5d3823a8498e40c80156d100.jpeg
Foto: Matej Slávik

Americká televizní společnost Central European Media Enterprises je největším letošním trhákem na pražské burze. Akcie firmy, která v Česku provozuje největší komerční televizi Nova a také stanice ve čtyřech dalších zemích regionu, letos posílily už o 52,5 procenta, a vykazují tak největší zhodnocení ze všech titulů pražského parketu, napsaly HN. Podle analytiků stojí za růstem nejen zlepšení hospodaření, ale i očekávání, že firma bude na prodej a kupující bude ochoten zaplatit více, než je současná cena na burze. Zda je celá CME nebo její jednotlivé televize na prodej, zatím ale není jasné. Deník N nedávno napsal, že skupina PPF je blízko koupi slovenské televize Markíza z portfolia CME.

5) Stát mrhá penězi za přípravu jezů na Labi

jarvis_5d3823a8498e40c80156d104.jpeg
Foto: Shutterstock

Za dosud nepostavené plavební stupně na Labi stát zaplatil už 927 milionů korun, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podíl vodní dopravy na přepravě zboží v Česku přitom zůstává dlouhodobě nízký a k přesunu části přepravy ze silnic na lodě nedochází. Od roku 2010 se po vodě přepraví ročně přibližně jedno procento z veškerého přepraveného zboží.

Hlavní příčinou je nespolehlivost labsko-vltavské vodní cesty, zejména problémy se splavností v úseku od Ústí nad Labem k hranici s Německem.

Řešením by podle ministerstva dopravy bylo vybudování plavebního stupně v Děčíně. Stát za jeho přípravu dosud zaplatil 625 milionů korun. V názorech na výstavbu ale přetrvávají zásadní rozpory mezi resortem dopravy a ministerstvem životního prostředí, upozornil Nejvyšší kontrolní úřad.

Také plavební stupeň Přelouč II. se chystá už od roku 1994, ale vše zdržují opakované soudní spory mezi ekologickými organizacemi a státem, který už přípravy stavby stály 302 milionů korun.

Související