1) Elektřina podraží, firmy i kraje se zásobují

Ceny elektřiny rostou. Jen za poslední tři měsíce podražily dodávky na příští rok téměř o 15 procent. Nahoru je ženou historicky nejdražší emisní povolenky, které si musí elektrárny kupovat a jichž je na trhu omezené množství.

Některé firmy a obce si proto v předešlých měsících raději nakoupily energie dopředu, napsaly Hospodářské noviny. Na Českomoravské komoditní burze Kladno stouply podle mluvčího Martina Soukupa objemy prodeje elektřiny a plynu za prvních šest měsíců letošního roku více než trojnásobně. Do června se na ní uzavřely kontrakty za necelých pět miliard korun.

Zákazníci se podle Soukupa snaží zabezpečit po loňském růstu cen, kdy cena vyskočila ze 35 na podzimních 58 eur za jednu megawatthodinu. Ve srovnání s jarem roku 2016 se jednalo o nárůst o 160 procent.

Na příští rok energie nakoupil například Moravskoslezský kraj nebo město Jindřichův Hradec. Až do roku 2021 si pak zajistily dodávky Pardubický nebo Královéhradecký kraj. "Kraj využil toho, že ceny energií klesly, a snížil náklady krajského úřadu a svých organizací na příští dva roky o 11 procent. To znamená úsporu 20,5 milionu korun," uvádí na webových stránkách Pardubický kraj.

"My našim klientům rozhodně doporučujeme, aby se předzásobili. Naše prognózy počítají s tím, že ceny dál porostou. V letech 2021 až 2023 klidně o 10 i 20 eur na megawatthodinu," říká energetický expert Jiří Gavor ze společnosti ENA. Domácnosti mají oproti tomu možnost si u svého obchodníka zafixovat ceny na několik let dopředu.

Cena elektřiny dlouhé roky až do jara 2016 strmě klesala. Pak se ale trend otočil. Nahoru ji tlačily ceny plynu, uhlí a hlavně emisních povolenek. Tyto tři faktory stojí i za současným zdražováním elektřiny. Právě povolenky nyní stojí téměř 29 eur, nejvíce v historii. Před dvěma lety to bylo jen pět eur.

Kupovat je musí velké firmy za každou tunu oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší. To by je mělo tlačit do modernizace a ekologizace.

2) Trump chce prošetřit digitální daň ve Francii

jarvis_5d2de457498e40c8011fd6e4.jpeg
Foto: Reuters

Americký prezident Donald Trump nařídil vyšetřit, zda francouzská daň namířená proti internetovým gigantům nediskriminuje americké firmy. Oznámil to americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer, podle něhož úřady prověří i to, zda má Paříž k zavedení tříprocentní digitální daně důvod.

Pokud Washington usoudí, že jsou americké firmy nespravedlivě daněny, může přijít s odvetnými kroky, například v podobě cel.

Paříž se hájí tím, že daň, kterou nedávno definitivně schválil tamní Senát, je v souladu s mezinárodními úmluvami.

"Státy jsou v daňových otázkách suverénní. Takže z našeho hlediska je nemístné použít obchodní nástroj k útoku na suverénní stát," uvedlo podle agentury Reuters francouzské ministerstvo financí.

Tříprocentní daň z příjmů ze služeb poskytovaných ve Francii se týká firem, které mají v této zemi příjmy nad 25 milionů eur (640 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (19,2 miliardy korun). Platí zpětně od začátku letošního roku. Do státní pokladny má přinést peníze od velkých internetových firem, jež vydělávají i díky francouzským uživatelům internetu, ale sídlí v jiných zemích.

3) Čínská ekonomika dál zpomaluje

jarvis_5d2de458498e40c8011fd6e8.jpeg
Foto: Reuters

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí meziročně rostla o 6,2 procenta, nejpomaleji za předchozích 27 let. Vyplývá to z dat zveřejněných čínským statistickým úřadem. Za zpomalením je podle analytiků americko-čínská obchodní válka, která se projevuje poklesem domácí a zahraniční poptávky.

"Přestože čínská ekonomika zpomaluje, stále by letos měla růst dvakrát rychleji než ekonomika USA," upozorňuje ale ekonom BHS Štěpán Křeček.

Naplno se celní válka rozhořela loni v březnu, když americký prezident Donald Trump podepsal dekret o clech na čínské zboží. Zdůvodnil to nekalými obchodními praktikami Pekingu, které podle něj poškozují americké podniky. Čína odpověděla odvetnými cly.

4) VW a Ford spojí síly v elektroautech

jarvis_5d2de458498e40c8011fd7d5.jpeg
Foto: Reuters

Automobilky Ford a Volkswagen chtějí spolupracovat v oblastech elektromobility a autonomních vozidel. Informoval o tom server americké stanice CNBC. Dohoda obou společností počítá s investicemi v řádech miliard dolarů a umožní jim navzájem využívat jejich hardware i duševní vlastnictví. Podle zdrojů CNBC by měl například Volkswagen poskytnout Fordu přístup k platformě, která německé auto­mobilce umožní přivést na trh do roku 2050 řadu elektromobilů. Volkswagen se zároveň stane investorem ve společnosti Argo AI, která se věnuje vývoji autonomních vozů. Ford do ní investoval v roce 2017.

5) Home Credit jde na burzu pro miliardu

jarvis_5d2de459498e40c8011fd7d9.jpeg
Foto: ČTK

Skupina Home Credit nejbohatšího Čecha Petra Kellnera chce významně posílit svoji pozici v Číně. Po několika měsících spekulací potvrdila, že plánuje prodat část akcií na burze v Hongkongu. Získat by tak chtěla aspoň miliardu dolarů, tedy téměř 23 miliard korun. Už dnes je Home Credit největším nebankovním poskytovatelem spotřebitelských půjček na světě. Čína se pro firmu v posledních letech stala nejdůležitějším trhem zhruba s patnácti miliony zákazníků.

6) ČEZ se zapojí do výzkumu těžby lithia

jarvis_5d2de459498e40c8011fd7dd.jpeg
Foto: Lukáš Bíba

Energetická skupina ČEZ, kterou ze 70 procent vlastní stát, prozkoumá možnosti těžby lithia u Cínovce v Krušných horách. Firmě European Metals Holdings (EMH), která má na těžbu přednostní právo, poskytne půjčku dva miliony eur (51,2 milionu korun). ČEZ se do konce roku rozhodne, jestli do EMH kapitálově vstoupí, nebo si nechá půjčku vrátit.

7) Problémové Boeingy asi letos nevzlétnou

jarvis_5d2de45a498e40c8011fd7e1.jpeg
Foto: Reuters

Letouny Boeing 737 Max nejspíš zůstanou na zemi do roku 2020, informoval americký deník The Wall Street Journal. Podle původních plánů výrobce se měl model letadla, jehož dva pády v letošním a loňském roce mají na svědomí 346 lidských životů, vrátit do vzduchu letos v září. Tomu však brání stále nevyřešené bezpečnostní otázky. Boeing bude potřebovat schválení amerických úřadů pro celou sadu oprav. Ještě více časově náročná pak může být spolupráce s mezinárodními regulačními orgány. A leteckým společnostem může trvat až 45 dní, než dokončí nezbytné údržby a další povinné kontroly.

Související