1) Češi mají data násobně dražší než Indové

Mobilní sítě páté generace, které slibují mnohem rychlejší brouzdání po internetu než dosud, už jsou na cestě. Ale pro Čechy to má svou odvrácenou stránku − více stahování znamená větší účty za telefon, protože data zůstávají drahá. V žebříčku, který porovnává cenu za jeden gigabyte mobilních dat, se Česko s částkou 4,91 dolaru (zhruba 108 korun) umístilo na 107. místě z 230 porovnávaných států a teritorií. Ukazuje to studie britské společnosti Cable, která sleduje a následně srovnává například ceny volání, širokopásmového připojení, internetu či televizních poskytovatelů.

Nejlevnější mobilní internet mají podle údajů za rok 2018 Indové. Za jeden gigabyte zaplatí 0,26 dolaru (necelých šest korun). Za nízkými cenami stojí boj operátorů o zákazníky. Nový hráč na trhu Reliance Jio nabízel v roce 2016 tarify zdarma na zkoušku a během půl roku získal podle BBC 100 milionů zákazníků. Během dvou let se stal Jio třetím největším operátorem v zemi. Z konkurence deseti operátorů nyní zbývají pouze čtyři, a tak v brzké době mohou ceny naopak začít růst.

Méně než dolar stojí jeden gigabyte celkem ve třinácti zemích. Podobně levná data jako v Indii mají v Kyrgyzstánu, Kazachstánu, na Ukrajině, ve Rwandě, v Súdánu, Rusku či Bangladéši.

Nejdražší je jednoznačně Zimbabwe. Za jeden gigabyte lidé zaplatí 289krát více než Indové, konkrétně 75,2 dolaru (1654 korun). Může za to několik faktorů, jako jsou malá konkurence mezi operátory, malá rozloha země, nízký počet obyvatel.

Na chvostu žebříčku se umístila také jedna evropská země − Řecko. Patří mu 224. pozice. Za gigabyte Řekové zaplatí v průměru 32,71 dolaru (720 korun). Tamní operátoři se hájí tím, že zákazníci většinou vyjednají tarify se značnými slevami, a výsledná cena se tak výrazně liší od oficiálních ceníků, z nichž čerpali výzkumníci.

Poměrně drahá data mají i Američané a Kanaďané. Jeden gigabyte se tam pohybuje kolem 12 dolarů (264 korun). Evropský průměr činí 6,59 dolaru (148 korun).

2) Německá ekonomika dál vadne

jarvis_5d25a5ac498ebda965fe211d.jpeg
Foto: Reuters

Pohled na ekonomiku nejdůležitějšího obchodního partnera Česka nevzbuzuje optimismus. Německo sice v květnu překonalo očekávání, když zvedlo vývoz o 1,1 procenta, zotavení z dubnového propadu o 3,4 procenta se ale nekonalo. Vyplývá to z údajů Spolkového statistického úřadu. Prognóze pak nedostál růst průmyslové produkce o 0,3 procenta.

Další data z poslední doby o vývoji německého průmyslu dokládají například pokles strojírenských zakázek nebo snížení aktivity zpracovatelského sektoru.

Ekonomové tak předpovídají zpomalení německého hospodářství ve druhém čtvrtletí. Největší evropskou ekonomiku brzdí světové obchodní spory a odchod Británie z EU.

"Nyní se zdá téměř jisté, že průmyslová produkce ve druhém čtvrtletí celkově poklesla, což přispívá k prudkému zpomalení růstu německého hrubého domácího produktu, ne-li k poklesu," uvedl ekonom společnosti Capital Economics Andrew Kenningham.

Německá ekonomika roste už deset let, loni ale tempo zpomalilo na 1,4 procenta. Za letošní druhé čtvrtletí tamní centrální banka čeká mírný pokles. Česká ekonomika německému oslabení zatím odolává.

3) Křetínský přebírá francouzské elektrárny

jarvis_5d25a5ad498ebda965fe2121.jpeg
Foto: Jan Rasch

Energetický a průmyslový holding (EPH) podnikatele Daniela Křetínského získá elektrárny a další aktivity německé skupiny Uniper ve Francii. Minulý týden byly podepsány všechny související smlouvy, uvedl mluvčí EPH Daniel Častvaj s tím, že obě strany už také získaly všechna potřebná schválení od státních a regulačních orgánů. Cenu neupřesnil.

EPH přebere mimo jiné společnost zabývající se prodejem energií, dvě plynové elektrárny v Saint-Avold, dvě uhelné elektrárny v Saint-Avold a Gardanne, které ovšem musí být časem uzavřeny, elektrárnu na spalování biomasy v Gardanne a větrné a solární elektrárny.

V souvislosti se vstupem na francouzský trh uzavřel EPH už dříve partnerství s firmou Total.

4) Výrobci alkoholu brojí proti omezení reklamy

jarvis_5d25a5ad498ebda965fe2125.jpeg
Foto: archiv HN – Libor Fojtík

Výrobci alkoholu to nejspíš budou mít těžší s propagací svých výrobků. Národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová chce reklamu vykázat jen do míst, kde se alkohol prodává a pije. Televizní spoty by mohly běžet až po 22. hodině, navíc by musely obsahovat varování o zdravotním riziku. Likérkám a pivovarům se ale plány vládní úřednice nelíbí.

Podle ředitele Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimíra Darebníka nemá reklama vliv na to, jak moc lidé pijí, ale na to, jaké značky preferují. Vedralová teď plány představí ministerstvům kultury a průmyslu, která mají zákon o reklamě a televizním vysílání na starosti.

5) Tesla hlásí rekord, který vzbuzuje obavy

jarvis_5d25a5ad498ebda965fe2129.jpeg
Foto: Reuters

Výrobci elektromobilů Tesla se ve druhém čtvrtletí podařilo doručit zákazníkům rekordních 95 tisíc vozů. Zpráva probudila od začátku roku pozvolna klesající akcie. Tesla se ale nezmínila o tom, zda dokáže naplnit roční plán. Protože navíc opadá zájem o dražší modely, není vůbec jisté, zda se pro firmu stane rok 2019 prvním rokem v zisku, jak vedení plánovalo.

Tesla se sice v posledních dvou loňských čtvrtletích dostala do černých čísel, za první letošní kvartál však prodělala 700 milionů dolarů.

6) Deutsche Bank začala tvrdě šetřit

jarvis_5d25a5ad498ebda965fe212d.jpeg
Foto: Reuters

Největší německá banka Deutsche Bank zrušila celé týmy v asijských a australských aktivitách. Zahájila tím restrukturalizaci, která počítá se zrušením 18 tisíc pracovních míst, napsala agentura Reuters. Změny, v rámci nichž se banka chce zbavit globálních operací s akciemi a zmenšit investiční banku, mají zlepšit její výsledky. Nyní má Deutsche Bank 91 500 zaměstnanců.

7) Kopřivnická Tatra loni zakolísala

jarvis_5d25a5ae498ebda965fe2131.jpeg
Foto: Jiří Zerzoň

Kopřivnická automobilka Tatra Trucks loni po delší době zažila horší časy. Provozní zisk před odpisy a úroky EBITDA jí loni klesl na minus 69 milionů korun z předloňských 646 milionů korun. Tržby se snížily o 1,9 miliardy na 3,8 miliardy korun. "Po třech úspěšných letech 2015, 2016 a 2017, za která dosáhla EBITDA v součtu 1,64 miliardy korun, přinesl rok 2018 meziroční pokles tržeb a záporný hospodářský výsledek," uvedla firma. Na loňské výsledky mělo podle ní vliv mimo jiné odložení některých významných zakázek. Letošek by měl přinést opět obrat k lepšímu, ujišťují manažeři Tatry.

Související