Události týdne: Top 5

1) Křetínský a Tkáč chtějí německé Metro

Pro miliardáře Daniela Křetínského žádný nákup není tak velký, aby nemohl udělat ještě větší. Teď má políčeno na jednu z předních světových maloobchodních společností. Jeho investiční skupina EP Global Commerce (EPGC), kterou vlastní spolu s Patrikem Tkáčem, spolumajitelem skupiny J&T, předložila veřejnou nabídku na převzetí všech akcií německé obchodní skupiny Metro AG. Pod tu patří například řetězec Makro, napsaly HN.

EPGC ohodnotila podle agentury Reuters celé Metro na 5,8 miliardy eur (148,5 miliardy korun). Křetínského Energetický a průmyslový holding (EPH) má přitom podle odhadů časopisu Forbes hodnotu přibližně 182 miliard korun. "Nabídka je podmíněna mimo jiné tím, že EPGC dosáhne na dostatečný počet akcií nutných k převzetí kontroly nad společností Metro," sdělil mluvčí EPH Daniel Častvaj.

Představenstvo skupiny Metro AG nabídku v neděli označilo za nízkou. Akcionářům doporučilo, aby zatím vyčkali. Německá společnost prohlásila, že EPGC ji oceňuje jen o tři procenta nad páteční uzávěrkovou cenou akcií, čímž ji podle vedení Metra podhodnocuje.

Křetínský s Tkáčem vstoupili do německé skupiny loni. Za podíl 10,9 procenta zaplatili v přepočtu 15 miliard korun. Pro jednoho z nejbohatších Čechů šlo už tehdy o největší investici, která se netýkala elektráren, plynu a uhlí.

Dvojice byznysmenů, kteří spolu už dříve investovali třeba do médií a e-shopů, potom vyjednávala o nákupu dalších podílů a podle Reuters měla už začátkem letošního roku nakročeno k tomu, že bude v německé maloobchodní společnosti ovládat více než 30 procent.

Podle německých zákonů by v takovém případě musela předložit nabídku na odkup celé skupiny, která má více než tisíc obchodů ve 26 zemích, zaměstnává přes 100 tisíc lidí a loni měla přibližně 21 milionů zákazníků. V Česku působí od roku 1997, pod značkou Makro zde provozuje 13 velkoobchodních center.

2) Třetina potravin v EU má podle testu dvojí kvalitu

Foto: Shutterstock

Dvojí kvalita potravin, kdy stejně označené výrobky mají odlišné složení, je problém nejen ve východní části EU. Ukázala to studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise. Devět procent z téměř 1400 potravinářských produktů se v různých zemích lišilo složením, aniž by byly odlišné přední části jejich obalů. Dalších 22 procent výrobků s odlišným složením mělo velmi podobné obaly.

"Výsledky jsou smíšené," upozornil maďarský komisař Tibor Navracsics, odpovědný za práci výzkumného střediska komise. To loni v listopadu a v prosinci testovalo celkem 1380 vzorků 128 různých potravinářských produktů dostupných v 19 členských zemích unie včetně Česka.

"I když mám radost, že jsme u složení výrobků nenašli důkaz rozdělení mezi Východem a Západem, znepokojuje mě zjištění, že asi třetina testovaných produktů má různé složení, ačkoliv je označena stejně nebo velmi podobně," uvedl komisař. Studie zdůrazňuje, že rozdílné složení výrobku neznamená automaticky rozdílnost v jeho kvalitě. Komisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovné příležitosti Věra Jourová ale míní, že na jednotném evropském trhu nesmí existovat dvojí standardy.

3) Češi mají nárok na náplast za Dieselgate

Foto: Shutterstock

I čeští zákazníci Volkswagenu by měli dostat odškodnění za kauzu Dieselgate. Obvodní soud pro Prahu 8 zatím nepravomocně uznal jejich nárok na finanční náhradu za to, že naftové vozy koncernu byly vybaveny softwarem, který sloužil k manipulaci s emisemi.

Volkswagen jim má podle březnového verdiktu zaplatit 533 milionů korun. Oznámila to společnost Safe Diesel, která část poškozených zastupuje.

Volkswagen podle médií prohrál spor s majiteli aut proto, že se v požadované lhůtě nevyjádřil k jejich žalobě. Soud tak vyhověl 2435 lidem, kteří žalobu prostřednictvím Safe Diesel podali do 7. září minulého roku. Nároky byly uznané ve výši 220 tisíc korun na jednoho zákazníka.

4) Zdaňte bohaté, vyzvali miliardáři

Foto: Reuters

Zní to jako střelba do vlastních řad. Ale majetková nerovnost už zjevně znepokojuje i ty, kteří nemají důvod si na ni stěžovat. Část nejbohatších Američanů vyzvala prezidentské kandidáty, aby podpořili daň z bohatství pro nejmajetnější. Chtějí tak vyřešit problém koncentrace majetku a poskytnout finanční podporu v boji s klimatickou změnou. "Je morální, etickou a ekonomickou zodpovědností Ameriky více danit naše bo­hatství," vyjádřili se v otevřeném dopise, který uveřejnila agentura Bloomberg. Mezi signatáři jsou George Soros, spoluzakladatel Facebooku Chris Hughes či Abigail Dis­neyová. Větší danění majetných by podle nich zpomalilo proces koncentrace bohatství, který "podkopává stabilitu a integritu USA".

5 ) České univerzity se podle srovnání lepší

Foto: Shutterstock

Rekordních devět českých vysokých škol se pro akademický rok 2019/2020 umístilo v prestižním žebříčku QS World University Rankings, který srovnává tisíc nejlepších světových univerzit. Nejvíce bodovala Univerzita Karlova, která se letos probojovala do první třístovky. Umístila se na 291. místě a oproti loňsku si polepšila o 26 příček. Podle ministerstva školství si meziročně polepšila většina českých univerzit. Čtyři se navíc do žebříčku dostaly vůbec poprvé.

Nejlepší trojka zůstala stejná jako v loňském roce. Hodnocení již tradičně ovládl Massachusetts Institute of Technology (MIT), který první místo obhájil poosmé v řadě. Druhou příčku obsadila Stanfordova univerzita, na třetí se umístil Harvard.

Žebříček vydává od roku 2004 britská společnost Quacquarelli Symonds, která univerzity hodnotí na základě šesti kritérií − akademické reputace, reputace mezi zaměstnavateli, poměru mezi počtem akademických pracovníků a studentů, počtu publikovaných citací akademických pracovníků, podílu zahraničních studentů a podílu zahraničních akademiků.