1) Kryptoměna Facebooku láká silné hráče na trhu

Nejznámější kryptoměně bitcoinu se ani po 10 letech nepodařilo prosadit se jako běžné platidlo. Přesto zájem o alternativní měny neutuchá. O svou vlastní usiluje nejen zbídačená Venezuela nebo sankcemi tísněné Rusko, ale i největší sociální síť světa Facebook. Ten věří v úspěch zejména proto, že už dnes spojuje více než miliardu uživatelů.

A zjevně se mu daří přesvědčit finančníky i další velké hráče. Podle serveru Wall Street Journal už získala podporu více než tuctu společností. Na seznamu podporovatelů figurují jména jako Visa, Mastercard, PayPal, Uber a další. Každá z firem přislíbila investovat zhruba 10 milionů dolarů do konsorcia, které bude kryptoměnu řídit.

Facebook ji plánuje uvést do provozu v roce 2020. Její hodnota bude odvozena od několika státy regulovaných měn, což by mělo zamezit divokým změnám kurzu, které jsou běžné u jiných kryptoměn.

Facebook hledá podporovatele pro svou kryptoměnu už nejméně měsíc a vyjednávání s dalšími partnery stále probíhají.

Na záměru společnost pracuje přes rok, dlouho se ho snažila držet v utajení. Projekt zatím nese název Libra, spekuluje se, že kryptoměna dostane jméno GlobalCoin.

Novou měnu by si mohli mezi sebou posílat uživatelé Facebooku a používat ji jak pro platby na sociální síti, tak v různých internetových obchodech.

Budoucnost kryptoměn, jejichž výhodou má být mimo jiné nezávislost na vládách a běžném finančním systému, naznačuje také to, že se do jejich vytváření pouštějí už i samotné banky.

Letos v únoru například překvapila JPMorgan Chase, jejíž vedení kryptoměny dlouhodobě kritizovalo, když představila vlastní bankovní kryptoměnu s názvem JPM Coin. Hodnota této měny byla pevně navázána na dolar, prudké výkyvy v hodnotě jsou tak prakticky nemožné. Hlavní její výhodou je, že klientům umožní rychlý převod prostředků, a to nezávisle na pracovní době banky nebo zeměpisné poloze.

2) Srovnávač cen Heure­ka přijde na 7,5 miliardy

jarvis_5d08f47f498e11e9e0e5f15c.jpeg
Foto: Lukáš Bíba

Jeden z největších obchodů roku na domácím trhu fúzí a akvizic je blízko uzavření. V současnosti finišují jednání o prodeji internetového srovnávače cen Heureka. Záměr tuto společnost prodat potvrdil HN Jakub Havrlant, šéf a spolumajitel skupiny Mall Group, do níž srovnávač spadá. Cena se podle Havrlanta bude pohybovat kolem 7,5 mi­liardy korun.

Majitelem Heureky se stane někdo z trojice akcionářů Mall Group, tedy buď PPF Petra Kellnera, duo Da­niel Křetínský a Patrik Tkáč, či skupina Rockaway v čele s Havrlantem.

O prodeji Heureky se začalo jednat už loni. Podle Havrlanta přišly dvě závazné nabídky od zájemců ze zahraničí, které firmu oceňovaly právě na 7,5 miliardy korun. Nakonec se ale současní majitelé rozhodli jinak. "Byla obrovská preference akcionářů v čele s Danielem Křetínským Heureku neprodávat nikomu externímu. I vzhledem k tomu, že výsledky firmy konti­nuálně předbíhaly naše očekávání," uvedl Havrlant. Provozní zisk srovnávače loni podle něj vzrostl o desítky procent na 546 milionů korun.

Heureka nyní působí v devíti evropských zemích. Měsíčně web navštíví čtyři miliony reálných uživatelů, zboží na něm nabízejí desítky tisíc e-shopů.

3) Kůrovec připravil Lesy ČR o zisk

jarvis_5d08f47f498e11e9e0e5f161.jpeg
Foto: Petr Dohnal

Státní podnik Lesy ČR loni vydělal jen 70 milionů korun čistého. Předloni to bylo 3,08 miliardy. Finanční propad má na svědomí kůrovec, který způsobil v lesích kalamitu. Obrovské množství dřeva, které se muselo vytěžit a vrhnout na trh, způsobilo převis poptávky a pád cen.

Tržby podniku loni klesly o čtvrtinu na 7,6 miliardy korun. Těžba dřeva přitom vzrostla o třetinu na 10,7 milionu metrů krychlových.

Státní podnik spravuje téměř polovinu lesů v zemi. V letech 2010 až 2017 se jeho roční zisky pohybovaly v řádech miliard korun. V této éře začaly vlády s praxí vyspravovat penězi z LČR státní rozpočet. Ještě na konci loňska, navzdory potížím, LČR státu odvedly 2,5 miliardy korun.

4) Restaurací přibývá, ale růst zbrzdila EET

jarvis_5d08f47f498e11e9e0e5f165.jpeg
Foto: Shutterstock

Počet restaurací se v Česku za posledních devět let zdvojnásobil. Nyní je tu 21 072 firem, které podnikají ve stravování a pohostinství, vyplývá z analýzy poradenské firmy Bisnode.

"Provozování restaurace patří mezi Čechy dlouhodobě k oblíbeným oborům podnikání, a to přesto, že trpí nedostatkem kuchařů a číšníků a silně konkurenčním prostředím," uvedla analytička společnosti Bisnode Petra Štěpánová.

V roce 2016 bylo založeno rekordních 2471 firem, které podnikají ve stravování a pohostinství. Jenže od 1. prosince 2016 musely restaurace zavést kvůli lepšímu výběru daní elektronickou evidenci tržeb. Od 31. května 2017 v nich pak začal platit zákaz kouření. V roce 2017 tak vzniklo jen 2050 restaurací a loni 1613.

5 ) Mýto bude i tam, kde ho kraje nechtěly

jarvis_5d08f480498e11e9e0e5f169.jpeg
Foto: Petr Dohnal

Mýto se nejspíš bude platit i na silnicích první třídy. A to navzdory naléhání krajů, které tam žádaly nulovou sazbu, protože se obávaly, že kamiony budou zpoplatněné úseky objíždět po silnicích nižších tříd.

Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok jim bezplatné mýto na 600 kilometrech silnic první třídy přislíbil. Podle nynějšího šéfa resortu Vladimíra Kremlíka by to ale zpochybnilo mýtný tendr. Krajům chce nabídnout jinou kompenzaci. Objíždění mýta po krajských cestách by podle Kremlíka měla zamezit policie. Ministr dopravy uvedl, že se na tom dohodl s ministrem vnitra Janem Hamáčkem.

Nový mýtný systém se satelitní technologií by měl na silnicích první třídy fungovat od ledna 2020. Na dálnicích by měl být v provozu o měsíc dřív. Provozovatelem bude konsorcium CzechToll/SkyToll, které uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz výběru mýta.

Po rozšíření se bude systém výkonového zpoplatnění rozpínat na 2300 kilometrech dálnic a silnic první třídy.

Související