Až desítky zájemců, smlouva podepsaná do týdne. Majitelé bytů zažívají zlaté časy. Zájem o nájemní bydlení od loňského října roste ještě rychleji než v minulosti. Pronajmout nemovitost dnes je jednodušší než kdy dřív.

"V Praze i Brně se byt, je-li dobře nastavena výše nájemného, pronajme v průměru do šesti dnů. Někdy i do jednoho dne," potvrzuje Jan Martina z pražské pobočky realitní kanceláře M&M Reality. Výjimkou podle něj nejsou případy, kdy realitní makléř ráno zveřejní nabídku, během odpoledne stihne prohlídky s několika zájemci a do večera je podepsaná nájemní smlouva.

Hlavním důvodem rostoucího zájmu o nájemní bydlení je neustálé zpřísňování podmínek pro hypoteční úvěry ze strany centrální banky. ČNB v minulých letech omezila výši úvěrů, které banky smějí klientům poskytnout, na 80 − v omezeném množství až 90 − procent hodnoty nemovitosti. A vedle toho navíc loni od října nastavila i přísné parametry příjmů, kterými musí zájemce o půjčku na bydlení disponovat. V souhrnu nová pravidla znepřístupnila nové bydlení podle odhadů bank pětině až čtvrtině lidí, kteří by na hypotéku ještě před rokem dosáhli.

O nově nabízený nájemní byt v Praze se v průměru uchází deset, v Brně pak dokonce patnáct zájemců. Majitelé si mohou vybírat.

Ruku v ruce s rostoucími cenami se tak vlastní bydlení stává pro stále více zájemců nedostupným snem. Lidem, kteří dostatečně nevydělávají či nemají patřičné úspory, pak nezbývá než hledat pronájem. "Makléři společnosti M&M Reality se shodují na tom, že po 1. říjnu 2018 poptávka po nájemním bydlení posílila zhruba o třetinu," upozorňuje Jan Martina.

Deset zájemců o jeden byt

Nejhorší situace je podle makléřů v Praze a v Brně. "V hlavním městě není dostatek bytů, které by uspo­kojily poptávku po nájemním bydlení. A ještě nějakou dobu nebude. Dů­vodem je pomalá výstavba v posledních letech," tvrdí ředitel společnosti Zeitgeist Asset Management Peter Noack. Moravskou metropoli trápí podobný problém.

Nedostatku nájemních bytů odpovídá i počet zájemců o jednu nemovitost. "Průměrně v metropoli na novou nabídku okamžitě reaguje deset lidí, před říjnem 2018 to bylo sedm. V Brně je jich dokonce v průměru patnáct, před říjnem jich bylo deset," počítá Jan Martina z M&M Reality. U výhodných nabídek nicméně podle něj není neobvyklých ani 30 až 50 poptávek.

Rostoucí zájem o nájmy logicky vyústil v jejich zdražení. To se ale odehrává už delší dobu než jen posledních několik měsíců. Týdeník Ekonom na základě údajů realitního serveru Reality Mix srovnal, kolik zaplatí nájemce 60metrového bytu v Praze i dalších krajských městech dnes. A kolik peněz musel za bydlení vydat před třemi lety. Výsledek?

Co se hlavního města týče, vzrostly ceny nájmů od května 2016 bez výjimky ve všech městských částech, a to poměrně výrazně. Největší zdražení − o více než dvě pětiny − se odehrálo v městských částech Praha 8 a Praha 9. Zhruba o třetinu šly ceny nahoru v Praze 4, Praze 6 a Praze 1. Naopak nejmenší růst cen pozorovali nájemníci v pátém pražském obvodu.

Vezmeme-li v úvahu průměrné nabídkové ceny serveru Reality Mix, nájemní bydlení levnější než 300 korun za metr je dnes možné najít jen ve třech městských částech: Praze 4, Praze 9 a Praze 10. V prvním případě jde přitom v drtivé většině o byty v panelácích na velkých sídlištích, v druhém o bydlení v rozvíjející se bývalé průmyslové čtvrti a ve třetím o okrajovější části metropole − pod Prahu 10 totiž spadají nejen Strašnice nebo Malešice, ale například také Horní a Dolní Měcholupy, Uhříněves nebo Štěrboholy.

Nájmy zdražují i v krajích

Ceny nájmů ovšem rostly i v ostatních krajských městech. Jedinou výjimku představují Karlovy Vary, kde od roku 2016 klesly o pět procent. Místní realitní trh je ovšem specifický a vliv na něj má odliv části ruských obyvatel a velký počet nabízených nemovitostí na trhu. Ve všech ostatních krajských městech ale došlo k poměrně výraznému zdražení. Nejvyšší zaznamenala Jihlava nebo Liberec, které trápil nedostatek nájemních bytů a slabá výstavba v posledních letech.

Příčin zdražování v metropoli i dalších krajských městech je ovšem podle realitních makléřů více, než je jen aktuální nedostatek bytů a rostoucí poptávka. "Nájemné bylo od roku 2010 až do posledních let téměř neměnné, přestože cenová úroveň většiny zboží a služeb se zvýšila," konstatuje manažerka realitní kanceláře Re/Max Anděl Kristýna Řezáčová. Jinak řečeno, pokrizové období majitelům nájemních bytů neumožňovalo zvyšovat ceny. To se ale v posledních třech či čtyřech letech změnilo. "Rostou mzdy a lidé si už mohou dovolit platit více," dodává Řezáčová.

Ekonomický růst se podle ní na nájemním trhu projevil také tím, že se více lidí začalo stěhovat do větších měst. "Zaměstnavatelé potřebují nové lidi, které lákají do měst, a tím se vytváří další poptávka po nájemním bydlení," vysvětluje Kristýna Řezáčová.

Velká města často poptávku nedokážou uspokojit. A tak se mnoho lidí musí spokojit s bydlením v menších městech či obcích v okolí krajských metropolí. "V posledních třech letech nájemné ve městě vzrostlo kvůli silnější poptávce skutečně výrazně, a to především u malých a zároveň nejpoptávanějších bytů. Měsíční nájemné v bytech 1+1, které se před třemi roky pohybovalo okolo pěti tisíc korun, se nyní vyšplhalo na osm až devět tisíc," potvrzuje například Petr Furch z pobočky M&M Reality v Ivančicích, kam se za levnějším a dostupnějším bydlením stěhují lidé pracující v Brně.

Problémy mají zájemci o nájemní bydlení i v bývalých okresních městech. V mnoha z nich se totiž také prakticky nestaví. "Poptávka po bytech na prodej i pronájem ve městě se stále zvyšuje. Prakticky zde neprobíhá žádná výstavba a nejsou ani dostupné pozemky. Na jeden byt, který je na prodej, registrujeme až 17 zájemců. U nájemních bytů je pak situace ještě horší. Na jeden volný byt se téměř okamžitě ozývá až 35 zájemců," upozorňuje Zdeňka Gavronská z litoměřické pobočky M&M Reality.

Ceny nájemního bydlení se tak budou zvyšovat nejspíš i v příštích měsících. Zdražování by nicméně nemělo být už tak výrazné jako v posledních třech či čtyřech letech. "Ceny nájmů ještě mírně porostou, a to především u menších bytů. Obecně už ale delší dobu platí, že většina lidí je schopná platit jen určitou částku. U nás v Brně se například pohybuje mezi 10 až 13 tisíci korun měsíčně," vysvětluje Jarmila Odehnalová z brněnské pobočky M&M Reality, proč už příliš velký prostor pro růst cen neexistuje.

Přetlak zájemců o nájemní byty se však projevuje už dnes také jinými způsoby − třeba větší obezřetností a vyššími nároky majitelů bytů. Ti si podle makléřů mohou více vybírat. "A také si mohou klást přísnější podmínky. Roste například počet majitelů, kteří požadují kauci ve výši dvou až tří nájmů pro případ poškození," dodává Jarmila Odehnalová.

Tradice v ohrožení

Nájemní bydlení v Česku nemá příliš velkou tradici. Podobně je tomu ostatně ve většině postkomunistických zemích. Přesto se podle statistických údajů začíná situace měnit. Podle dat Evropského statistického úřadu aktuálně v Česku ve vlastním bydlí 78,5 procenta Čechů. Ještě před deseti lety ovšem tento poměr překračoval 80procentní hranici. Podle předpovědí se bude dále snižovat, a to především ve velkých městech.

"Podíl nájemního bydlení nadále poroste, a to jak z důvodu snížené dostupnosti vlastnického bydlení, tak i díky nesporným výhodám nájemního bydlení," myslí si Peter Noack. Mladí lidé podle něj budou hledat flexibilitu, kterou nájemní bydlení poskytuje. Větší zájem o bydlení v "cizím" ostatně odpovídá i dnešním trendům, kdy lidé chtějí věci využívat raději než vlastnit.

Podle šéfa developerské společnosti Finep Tomáše Pardubického se Česko bude postupně přibližovat obvyklým poměrům v Německu či Rakousku, kde ve vlastní nemovitosti bydlí asi jen polovina obyvatel. "Proporce nájemního bydlení je tam o desítky procent vyšší než v Praze. Ať si myslím, že je to správně, nebo ne, je to trend, kterému se nevyhneme," tvrdí Pardubický.

Přesun lidí z vlastních bytů či domů do nájmů je ostatně celoevropským trendem − stejně jako výrazný růst prodejních cen nemovitostí. Podle údajů Eurostatu za posledních deset let podíl lidí žijících ve vlastní nemovitosti klesl hned ve 20 zemích evropské osmadvacítky.