Někdo mi ji ohlásil telefonem tak dávno, že už jsem s ní nepočítal. A pak se najednou ocitla v mé kanceláři zahalena v šarlatovém pláštíku, kolem krku místo perel smyčku z provázku, místo klobouku zlatou čepičku. Když jsem jí − okouzlen nevídaně křišťálovým zjevem − pomáhal z kabátku, ucítil jsem náhle nevtíravou vůni parfému připomínajícího zralé maliny. Na jmenovce − snad přišla právě z nějaké soutěže − měla stejně půvabné jako neobvyklé jméno: Martenz. Hned pod ním Malinovice a ještě o něco níže Jemný ovocný destilát vyrobený tradičním postupem kvašení ovoce a jeho destilací. Lahev číslo 123, 45 % obj. alkoholu, sklizeň roku 2017. Těší mě, chtělo se mi říct, sejmul jsem jí čepičku a nalil si doušek.

Vůně malin se stala naléhavější, ale měl jsem dojem − tak trochu proti zdravému rozumu −, že je to vůně malin pár dní před dosažením optimální zralosti, o to více svěží. Dokud jsem sklenku držel tak na dva prsty od nosu, byl jsem v pokušení říci, že je to vůně vábivá. Jakmile jsem nos zasunul do kalíšku, jako kdyby zkameněla; musel jsem mobilizovat vzpomínky na vůni lesních malin a pokusit se eliminovat líh. A konečně jsem se napil. Žádné holčičí uždíbnutí, pořádný šplouch. Trochu pálil v ústech, ale malinový hurikán stál za to. Nic než maliny modelované těmi 45 procenty, naprostá absence cukru. Šperk.

Za malinovou kráskou hledejte dva "zaprodance kvality" z Martinic (kdysi dávno Martenz), obce mezi Fryštákem a Holešovem na Zlínsku. Po tři roky produkují nanejvýš dvě tisícovky půllitrových lahví ročně. Nejcitlivější fázi výroby − kvas a jeho vedení − začínají výkupem dokonale zralých "rubínů". Kvašení zpomalují přísně kontrolovanou, relativně nízkou teplotou, po destilaci nechávají pálenku "vyvětrat" − je to trik, který působí blahodárně na vývoj chutě. Takže mi věřte, že se nemám ani ve snu k tomu, abych vrátil šarlatový pláštík lahvi zpátky na ramena.

Související