Dolní Břežany, ležící několik kilometrů jižně od Prahy, se v posledních letech proměnily z ospalé předměstské vesnice ve vědecké středisko evropského významu. Nejprve zde vznikla výzkumná laserová centra Hilase a Eli Beamlines a loni v květnu kardinál Dominik Duka požehnal nové budově, kterou v Břežanech za 48 milionů korun nechalo postavit pražské arcibiskupství pro společnost Rigaku Innovative Technologies Europe. "Je to živý příklad toho, jak může dojít k setkání církve se společností, duchovního světa se světem, který má materiální podobu. Je to skutečně setkání Boha s člověkem," prohlásil tehdy Duka.

Kromě duchovního rozměru má toto setkání i velmi praktický aspekt. Budova pro českou pobočku japonské firmy Rigaku je jednou z největších samostatných investic pražského arcibiskupství, která se spolu s ostatními českými církvemi a náboženskými společnostmi připravuje na doby, kdy přestane dostávat peníze od státu a bude se financovat sama. Většina církví proto v současnosti hledá vhodné příležitosti, kam vložit peníze, které dostávají ze státního rozpočtu v rámci majetkového vyrovnání a které by je v budoucnu měly živit. Zatímco katolická církev investuje miliardy, některá menší náboženská společenství se těmito starostmi nezatěžují, státní příspěvky využívají na financování svých aktivit a do budoucnosti hledí s optimistickým přesvědčením, že je uživí příspěvky a dary vlastních členů.

Majetkový rozvod

Majetkové vyrovnání církví se státem prosadila v roce 2012 vláda Petra Nečase. Tehdejšímu premiérovi šlo o nápravu historických křivd, odvrácení spirály žalob církví na stát a také možných následných žalob obcí a krajů na církve (někteří představitelé církví pod podmínkou anonymity dodávají, že mezi důvody byla i obava, aby na státní podporu nedosáhli čeští muslimové, kteří se jako náboženská společnost zaregistrovali v roce 2004 a po uplynutí desetileté lhůty by získali nárok na příspěvek od státu na činnost, právo zřizovat školy a některé další výhody).

Jedním ze základních cílů zákona o majetkovém vyrovnání bylo definitivní ukončení systému, který zavedli v roce 1949 komunisté. Jejich režim církvím zabavil majetek a zbavil je tím možnosti používat výnosy z něj plynoucí na financování aktivit. Místo toho se komunistický stát zavázal, že náklady na provoz církví i na péči o kostely a další zabavený majetek bude platit ze svého rozpočtu.

Nečasova úprava vztahů mezi státem a církvemi zavedla dva postupy. Jedním bylo vydání zabaveného majetku, jehož hodnotu autoři zákona o vyrovnání vypočítali na 75 miliard korun. Církve podaly kolem 10 tisíc žádostí o vydání majetku. Stát jim dosud převedl kolem 80 tisíc hektarů lesa, 40 tisíc hektarů dalších pozemků, stovky budov a tisíce movitých věcí, přičemž o zhruba 170 zamítnutých žádostech vedou církve soudní spory.

Druhým pilířem je vyplácení náhrad za majetek, který z různých důvodů vydat nelze a jehož souhrnná hod­nota dosáhla 59 miliard korun. Částka, kterou stát každoročně církvím posílá, se tak skládá z těchto náhrad, jež v letošním roce dosáhnou 2,123 miliardy, a ze státního příspěvku na činnost, který se každoročně snižuje o pět procent a jehož vyplácení skončí v roce 2030. Letos dostanou církve od státu na provoz více než 1,1 miliardy korun.

Až se v roce 2042 uzavře i vyplácení náhrad za nerestituovaný majetek a dokončí se odluka církví od státu, budou náboženské společnosti odkázány samy na sebe. "Mezi obavami z budoucnosti a jistotou, že financování poběží bezproblémově, je velká škála. Řekl bych, že jsme zodpovědně starostliví, ale že bychom měli strach, to ne," říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který stál u zrodu katolické investiční strategie.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Dále se dočtete:
  • Jak vypadají finanční investice podle katolické etiky?
  • Je lepší investovat do lidí než do polí a statků?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.