Z Česka loni na dividendách odplynulo podle předběžných údajů České národní banky téměř 257 miliard korun, hlavně do Nizozemska, Německa a Lucemburska. Ministerstvo financí proto ve snaze udržet v zemi více peněz zvažuje zavedení digitální daně, která by dopadla na velké internetové firmy jako Google, Apple, Facebook či Amazon. Sociální demokraté k tomu ještě přidávají záměr zavést speciální bankovní daň.

Snaha omezit úniky vyprodukovaného bohatství do ciziny v poslední době nabývá na síle po celém světě − o spravedlivějším zdanění se teď mluví i v takových institucích, jako jsou Mezinárodní měnový fond nebo OECD. Vedle faktu, že se peníze zatím přelévají z chudších zemí do vyspělejších, navíc platí, že globální firmy − ales­poň podle zjištění Financial Times − platí nižší daně než před finanční krizí z roku 2008. Přičemž v čele tohoto vývoje stojí právě největší průmyslové a technologické společnosti. Ty jsou většinou z USA, a tak v jejich případě jde i o součást rostoucího obchodního soupeření mezi Amerikou a Evropou.

V roli černého pasažéra

"Všímám si toho, co se děje v rámci Evropy, všímám si debat, které se týkají digitální daně," říká ministryně financí Alena Schillerová. Její resort roční výnos odhaduje zhruba na miliardu korun (méně než jedno procento z celkového výnosu daně z příjmů podniků) a má v tom podporu například opozičních pirátů, kteří upozorňují, že tu zahraniční internetové giganty platí nízké daně. Ministerstvo financí nicméně preferuje společný postup v rámci zemí OECD. Domácí zákon považuje pouze za dočasný krok, který by vyslal politický signál, aby se uspíšila spolupráce na mezinárodní úrovni. Datum zavedení úpravy proto zůstává předmětem diskusí. Přednedávnem Schille­rová hovořila o tom, že peníze z této daně se objeví už ve státním rozpočtu příštího roku.

Příkladem je sousední Rakousko, které digitální daň hodlá vybírat ve výši tří procent ze zisků, jež přináší internetová reklama. Vídeň původně usilovala o to, aby se zavedla v celé Evropské unii, a v hledáčku už bylo na 180 společností. Proti se však postavily země chránící svoji daňovou suverenitu a spoléhající především na nízké zdanění jako motor ekonomického růstu − Irsko, Finsko a Švédsko.

"Snaha velkých digitálních firem o optimalizaci zdanění v evropském prostředí přesahuje tolerovatelné meze. Jejich reálná daňová povinnost je v lepším případě třetinová oproti konvenčním korporacím. Takže se hledá cesta, jak zlepšit daňovou disciplínu takových společností," řekl týdeníku Ekonom analytik Petr Zahradník z České spořitelny. A doufá, že později už bude stačit standardní daňový režim.

Společnost Google se ovšem brání. "Platíme všechny v současné době zákonem předepsané daně a dodržujeme daňovou legislativu v každé zemi, ve které působíme. Podobně jako jiné nadnárodní společnosti i my platíme valnou většinu daní z příjmů právnických osob ve své domovské zemi, tedy v USA," řekla Ekonomu Alžběta Houzarová, manažerka komunikace Googlu pro Česko a Slovensko. A dodává, že v posledních deseti letech se globální efektivní zdanění společnosti pohybuje na úrovni 26 procent. "V této věci jsme se zapojili do procesu na fóru OECD, kde se tento problém řeší. Proces je zdlouhavý, ale daňovou reformu podporujeme a chceme být v této oblasti konstruktivní," ujišťuje za Google Houzarová.

Ministerstvo financí mluví o digitální dani, sociální demokracie chce zase získat deset miliard korun vyšším zdaněním bank.

Sami ekonomové nemají na digitální daň jednotný názor. "Daň z příjmů je ve své podstatě poplatek za služby, které stát poskytuje firmě podnikající na jeho území. Jelikož digitální firmy obvykle vykonávají drtivou většinu své činnosti v Kalifornii, je namístě, aby platily daň z příjmů podle zákonů státu Kalifornie a federálních zákonů USA," míní ekonom Pavel Kohout.

Národní pobočky těchto firem by pak podle něj měly platit daně v souladu s rozsahem svého podnikání v příslušných zemích. Pokud se to jednotlivým zemím nebo Evropské unii nelíbí, měly by vytvořit lepší podmínky pro vznik velkých digitálních firem na svém území. "Státy EU bohužel patří do třetí ligy v oblasti digitálních služeb, přičemž druhou ligou je Čína a první USA. Je dost tristní vidět, jak se EU snaží hrát černého pasažéra a danit podnikání, na jehož vzniku neměly její členské státy − tím méně pak Evropská komise nebo Evropský parlament − sebemenší zásluhu," podotýká Kohout.

I bez digitální daně je Evropská unie nejvíce zdaněným ekonomickým makroregionem. Podle OECD daňová zátěž vyšplhala v porovnání s HDP v Německu na 37 procent (v Česku jde o 35 procent), a ve Francii dokonce na 45 procent. Zatímco v Číně je to 21, v USA 27 a v Japonsku 30 procent. Opačnou stránkou je ovšem to, že sociální stát v USA je méně rozvinutý než v Evropě, což se tamní Demokratická strana snaží postupně napravovat, a Čína teprve začíná budovat penzijní systém.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.