V jednom kresleném vtipu leží muž na podlaze a drží se za srdce. Malá dcera křičí: "Maminko, tatínek spadnul na zem a říká, že nemůže dýchat! Musíme zavolat doktora!"

Maminka ji pohladí po vláskách. "Neboj se, bude v pořádku. Nikoho volat nebudeme."

"Ale co když umře?"

"Neboj se, bude v pořádku," říká maminka. "Odtáhneme ho do garáže a dáme ho do našeho nového Volva. V něm nikdo umřít nemůže."

Ano, jde o trochu drsnější humor na téma projektu Vision 2020. Představila ho automobilka Volvo jako součást kampaně za ještě bezpečnější jízdu v autech. Ambi­ciózně se zavázala, že v modelech vyrobených v roce 2020 a později už nezemře žádný člověk.

Jistě, nejde o návod na nesmrtelnost. Když se se zásobami jídla a pití zamkneme v sebemodernějším Volvu, věčný život nám to nezajistí. Otázka zní, zda technologie opravdu dokážou zvýšit bezpečnost tak, že se smrtelné havárie stanou minulostí.

Jednoduchá odpověď zní, že nikoli. Samotné technologie mohou pouze výrazně snížit pravděpodobnost, že k vážnému či smrtelnému zranění dojde. Jako se to povedlo tříbodovým bezpečnostním pásům, vynálezu, který od svého představení v roce 1959 zachránil miliony životů.

Jeho autorem byl Nils Bohlin, inženýr automobilky Volvo. A i tehdy byla tato inovace pod celosvětovou palbou mnoha kritiků. "Nikdo nás nemůže nutit, abychom se ve svém vlastním autě přivazovali, a to jen kvůli své vlastní bezpečnosti!" hájili mnozí právo zahynout při nehodě.

Chudáci, to netušili, před jaké dilema budeme postaveni dnes. Volvo letos v březnu oznámilo, že počínaje rokem 2020 bude mít ve všech svých autech namontovaný omezovač rychlosti, který ani modelům s nejsilnějšími motory nedovolí jet rychleji než rychlostí 180 kilometrů za hodinu.

Německé automobilky omezovače do svých aut také montují, ale spínají se většinou až při rychlosti 250 km/h. A nejen to, Volvo vybaví palubní elektroniku kamerou, která bude snímat tvář řidiče. Obraz bude vyhodnocovat speciální algoritmus, který dokáže zjistit, jestli se člověk za volantem dostatečně soustřeďuje na řízení.

Jestli třeba neusíná, anebo se nevěnuje víc svému mobilnímu telefonu než řízení. Testuje se také algoritmus, který s vysokou pravděpodobností dokáže zjistit, že řidič je pod vlivem alkoholu nebo drog.

Ve všech těchto případech palubní systém upozorní zaměstnance asistenční služby, který se s řidičem pokusí spojit. V mezním případě vůz automaticky zpomalí, nebo dokonce úplně zastaví.

Šéf automobilky k tomu novinářům řekl: "Mají výrobci právo, či dokonce povinnost instalovat do aut technologie, které reagují na potenciálně nebezpečné chování řidiče? My si myslíme, že ano, ale chceme na toto téma zahájit diskusi." Nechť to rozhodne trh, říkají někteří, a ostatní výrobci luxusních značek by se mohli radovat. "Jste rebel a člověk milující riziko? Zapomeňte na Volvo a kupte si naše auto!"

No, ne tak docela. EU totiž už odsouhlasila, že po roce 2022 budou automobilky montovat "inteligentní omezovače rychlosti" do nových modelů povinně. Jako by nestačilo, že nám doteď mluvili do řízení "inteligentní spolujezdci". Teď se přidá ještě palubní systém.

V mezním případě pak auta přizpůsobí maximální rychlost dopravnímu značení. Jedete po české silnici? Více než 90 km/h z auta nevymáčknete. A projíždíte kolem školy? Auto samo zpomalí na 30 km/h.

Velké dilema zní, zda zvýšení bezpečnosti stojí za takový zásah do osobních svobod. Ale jsou i malá dilemata. Co kdyby nám naopak vysoká rychlost pomohla se hrozící nehodě vyhnout? Nebo když budete potřebovat dopravit co nejrychleji do nemocnice zraněné dítě?

Bude to ještě složitá diskuse. Byť se v dnešním společenském klimatu spíš zdá, že zvítězí zastánci regulace. Ano, radost z řízení pak bude pryč. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Dřív nebo později stejně auta převezmou řízení úplně. A nám se pak po volantu aspoň nebude tak stýskat.

Související