Nástup ANO 2011 do vlády a Andreje Babiše i Aleny Schillerové na ministerstvo financí doprovázely velké plány na reformu daní. Ať šlo o slova dnešního premiéra o stamiliardových únicích a opatřeních, jak peníze převést na infrastrukturu a sociální výdaje, nebo představy Schillerové o novém zákonu o dani z příjmů a zjednodušení daňové soustavy.

Z příslibů zůstalo torzo − hlavně postupné zavádění elektronické evidence tržeb a další zpřísnění při výběru DPH či úpravy některých sazeb. Například právě schválený daňový balíček živnostníkům opět zvyšuje z jednoho na dva miliony korun limit, do něhož mohou daň odvádět paušálem. Snadněji se také budou odečítat výdaje na vědu a výzkum a omezí se možnost majetkově provázaných společností navzájem si půjčovat, a snižovat tak základ daně o zaplacené úroky.

Hlavním cílem pro následující období zůstává boj proti krácení daní. "Dotažení elektronické evidence tržeb je prioritou číslo jedna," tvrdí ministryně Schillerová. A dodává, že za rok 2018 přinesla EET více než 12 miliard, 9,5 miliardy zvýšením výnosu DPH a daně z příjmů a zbytek vyššími výnosy na pojistném, což souvisí s omezením černých výplat na ruku. "Vybralo se více na daních, část šedé ekonomiky se zlegalizovala, ale neobešlo se to bez nákladů, které nesly soukromé subjekty," podotýká k tomu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Třetí a čtvrtou vlnu EET nicméně pozastavil Ústavní soud, a na živnostníky, dopravce a svobodná povolání proto dopadne asi až příští rok. Osladit ji má snížení DPH u vodného a stočného či při prodeji točeného piva.

Sliby chyby

O tom, že slova politiků mívají k realizaci daleko, svědčí chaos kolem záměru zrušit superhrubou mzdu a spolu s tím srazit zdanění příjmů fyzických osob. Lidé by už neplatili 15 procent ze zmíněné superhrubé, ale z obnovené hrubé mzdy. Zcela nově by se tato operace měla spojit s ukončením plateb státu za státní pojištěnce, tedy za děti, důchodce a nezaměstnané. Chybějící peníze by doplatili zaměstnanci a živnostníci o 3,7 procenta vyšším odvodem na zdravotní pojištění. Takže celkový efekt snížení odvodů ve prospěch eráru, třeba pro člověka s průměrným příjmem, by tak představoval ročně kolem šesti tisíc korun, což by státní kasu připravilo o 32 miliard korun. Ty by později alespoň teoreticky nahradil výnos daní spojených s vyšší spotřebou.

Komplikovaný plán, který vyvolává obavy z rozvratu financování zdravotního systému, je však nepřijatelný pro pravicovou opozici i komunisty, což jej předem dost diskvalifikuje. Ministryně Schillerová mluví o jeho platnosti nejpozději v roce 2021, avšak další kroky při přípravě této změny podmiňuje politickou dohodou.

Oddaluje se také záměr sepsat pro poplatníky vstříc­nější zákon o daních z příjmů. Ten měl přinést nejen snadnější výpočet daňových povinností, ale současně i odstranit řadu výjimek. Ty se za dvacet let rozrostly v dlouhý seznam a podle přibližného propočtu ministerstva financí každoročně z rozpočtu vytrhávají na 300 miliard korun. Skoro 90 procent z nich představují úlevy sociálního charakteru − osvobození od daně a položky snižující základ daně i samotnou daň − a ty jsou prakticky nezpochybnitelné. O zbývajících 30 miliardách se už dis­kutovat dá, stejně jako o 15 miliardách týkajících se firem.

A v tom tkví základní problém, zdanění příjmů se stává navýsost politickou záležitostí i předmětem lobbistických tlaků. Důsledné omezení daňových výjimek je přitom skutečný evergreen: stejný úmysl už před více než deseti lety týdeníku Ekonom představil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek.

U daní se kabinet pohybuje v úzkém koridoru. Na jedné straně stojí Babišův slib je nezvyšovat, na druhé obava ze zpomalení ekonomiky a z poklesu příjmů. Ty před lety zachránily rozpočet díky nečekaně vysokému hospodářskému růstu po roce 2013, a umožnily dokonce snižovat státní dluh. Jenomže na enormní výnosy už nelze spoléhat a ty navíc stejně jsou na léta dopředu rozděleny na vyšší důchody a učitelské platy.

Nářky nad pojistným

Byznys v zásadnější změny daní stejně nedoufá. "Nevěřím, že to současná vláda se zrušením superhrubé mzdy myslí vážně. Léta silného ekonomického růstu jsou za námi a s nimi končí období nad očekávání objemného přílivu peněz do státní kasy, především zásluhou vyššího výběru pojistného a daně z příjmů fyzických osob," řekla Ekonomu Horská z Raiffeisenbank. Veřejné rozpočty se musí připravit na chudší léta a výpadek příjmů při zrušení superhrubé mzdy by bylo velmi těžké nahradit či vykompenzovat úsporami.

Jinou věcí je, zda domácí ekonomika radikálnější změny daní potřebuje. Podnikatelé, zejména Svaz průmyslu a dopravy České republiky, chtějí, aby se nezvyšovala daňová zátěž. Složená daňová kvóta, podíl daní a pojistného na HDP, u nás nyní představuje 35 procent. "V mezinárodním srovnání není tato zátěž v České republice nadměrná," říká k tomu někdejší centrální bankéř a exšéf České spořitelny Pavel Kysilka. A za hlavní problém označuje složitost systému a nedostupnost jednoduchého elektronického daňového přiznání.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.