V neděli večer usíná řada lidí s nepříjemným pocitem, že zítra je už zase pondělí. Práce je nebaví, nenaplňuje a nikam neposouvá. Chtěli by změnu, ale netroufnou si na ni. Bojí se kroku do neznáma, ztráty jistot i možného neúspěchu. Nejsou ale zdaleka jediní, kdo uvažuje o kariérním restartu. Nové příležitosti hledají i lidé, kteří jsou v práci spokojení. Jen mají ještě další sny a lákají je různé výzvy.

Každý z nich si ale klade otázku, zda jim změna víc přinese, či vezme. A co musí udělat, aby mnohdy radikální obrat ustáli. Zeptali jsme se proto lidí, kteří si prošli zajímavým restartem, co jim pomohlo s tak zásadním rozhodnutím, a z jejich zkušeností sestavili 10 rad, jak posunout svou kariéru.

1. Nečekejte na "ten správný čas"

Mnoho lidí přemýšlí, kdy změnu udělat. Katrin Grund, která vyměnila stabilní kariéru na prestižní pozici global account manažerky ve firmě Rittal za nejistotu podnikání, na to má jednoduchou odpověď: "Správný čas není nikdy. Vždy se najdou důvody, proč do toho nejít. Musíte ale naslouchat svému srdci. Já sama jsem pracovala přes 20 let v korporacích a najednou jsem cítila, že potřebuji něco nového," říká 40letá Němka, která se do Česka přestěhovala před 11 lety a od konce roku 2016 v Praze vede obchod s designovými doplňky Monobrand.

Věk přitom podle ní nehraje roli. S tím souhlasí i Šárka Strachová, bývalá špičková lyžařka, která v roce 2017 ukončila sportovní kariéru a založila centrum celostní terapie VO2max. "Na restart není nikdy pozdě ani brzy. A sportovci se tomu nevyhnou, protože v naší kariéře vždy nastane okamžik, kdy je třeba z kolotoče vrcholového sportu vystoupit. Já jsem se k tomu rozhodla ve chvíli, kdy jsem dosáhla mnoha cílů, o kterých jsem v dětství jen snila, a fyzicky i mentálně jsem se začala cítit vyčerpaná. Zároveň u mě převážily rodinné priority," líčí 34letá podnikatelka, která loni porodila holčičku.

2. Nehledejte jen negativní důvody

Velká část lidí volí změnu, když jsou ve své původní práci nespokojeni. Radost z práce ztratil i František Birnbaum, který se po 10 letech v korporaci převážně v roli trenéra prodejních dovedností a lektora rozvoje lidí rozhodl opustit zaměstnání.

"Začal jsem do práce chodit s averzí, nicméně držely mě tam vzorce, rutina a pocit jistoty. Vyvrcholilo to při každoročním hodnocení, kdy jsem viděl, že to takhle dál nepůjde. I můj tehdejší šéf mi dal podobný signál, takže má cesta jiným směrem byla nezadržitelná," vypráví 40letý muž, který po odchodu z práce chvíli pracoval v IT, později se stal fotografem na volné noze a vrátil se i k lektorování.

Řada lidí se ale rozhodne pro restart i přesto, že se jim v zaměstnání líbí. David Šrámek třeba opustil podle svých slov skvělou práci v reklamní agentuře, aby mohl procestovat svět. "Myslím si, že optimální čas na změnu paradoxně je, když je člověk spokojený. V tu chvíli často zpohodlní a zapadne do stereotypu," říká 38letý Šrámek, který se vrátil k práci v reklamě a začal o svých výpravách přednášet.

Moniku Horníkovou zase ke změně vedla dlouhodobá vize, kterou postupně uskutečnila. Bývalá šéfka farmaceutické firmy GlaxoSmithKline pro Česko dnes vede neziskovou organizaci Tři, která působí ve zdravotnictví a sociálních službách. "Odešla jsem po 23 letech. Vedla mě k tomu touha po novém poznání a zklidnění. Líbila se mi i možnost přímé péče o pacienty, kterou jsem léta postrádala. Zároveň jsem ale cítila, že v práci už nemám tolik energie a nadšení," líčí 54letá manažerka.

3. Řešte, co chcete vy, ne okolí

Pro spoustu lidí je změna práce velmi náročné rozhodnutí, které někdy zvažují měsíce i roky. O to těžší bývá, když jim do toho mluví okolí. Jiří Houba měl ve svém plánu odejít z korporace a stát se kapitánem vlastní lodi sice jasno, ale vyslechl si řadu názorů lidí, kteří ho od jeho nápadu odrazovali.

"Nejčastější reakcí bylo, že jsem se asi zbláznil. V mém případě se totiž nejednalo o pouhou změnu profese, ale o kompletní proměnu životního stylu. Abych si splnil svůj sen, musel jsem se na osm měsíců v roce přesunout do Řecka. Z takových reakcí si ale většinou nic nedělám. Zásadní pro mě bylo, že se to sešlo s pochopením v rodině," říká 49letý Houba.

Noře Kurzové trvalo několik let, než našla sílu a odvahu odejít z pozice šéfky mezinárodního týmu právníků v New Yorku a stát se režisérkou, scenáristkou a komičkou na volné noze. "Byl to návrat k první lásce. Odmala jsem byla tvůrčí, a ačkoliv jsem

v 19 letech dostala možnost režírovat pro Českou televizi krátký dokument, přihlásit se na režii na FAMU jsem si netroufla. Nakonec jsem šla radši studovat práva, která mě bavila následujících 15 let. Ale i během nich jsem psala a sen o vlastní tvorbě mě nikdy neopustil," vypráví 40letá bavička.

Vyměnila tak stabilní zaměstnání za nejistotu práce sama na sebe v oboru, kde je velká konkurence a výsledek nejistý. "Nejhůře to asi nesli rodiče, ale nikdy mi to vyloženě nevymlouvali. Jen se často ptali, jestli jsem si to dobře rozmyslela," líčí Kurzová.

Šárka Strachová své rozhodnutí o ukončení sportovní kariéry raději sdělila jen svému nejbližšímu okolí právě z obav, že by ji ostatní mohli ovlivňovat. "Rodina a můj tým naštěstí měli pro mou volbu pochopení. Občas je ale potřeba odpoutat se od všech a všeho a zjistit, co chceme my sami," říká.

4. Nebojte se riskovat

Řada lidí má ze změny strach. Podle kapitána Jiřího Houby pomáhá, když člověk definuje, čeho přesně se bojí: "Pokud to pojmenujete, je šance to překonat. Je lepší podstoupit riziko než promarnit šanci. Žijeme v době, kdy prakticky neexistují žádné hranice, jen ty, které si vytváříme sami v sobě."

S tím souhlasí i Katrin Grund. "Když rozjíždíte byznys, nikdo vám negarantuje, že to bude fungovat. Ale člověk musí i něco risknout," říká. Podle Nory Kurzové i když člověk neuspěje, alespoň našel odvahu to vyzkoušet. "Na smrtelné posteli lidé nevzpomínají ani tak na neúspěchy, jako spíš litují toho, o co se nikdy nepokusili," říká komička.

5. Místo překážek najděte cesty

Strach není jediný důvod, proč lidé nechtějí změnu udělat. Podle Davida Šrámka mnozí místo aby hledali cesty, jak svůj sen realizovat, řeší, proč to nejde. Šrámek pořádá přednášky o své cestě kolem světa a snaží se motivovat i další lidi, aby vyrazili za dobrodružstvím. Nejčastěji od nich slýchá, že nemohou kvůli penězům, kariéře či partnerství.

"To vše se ale dá řešit. A co jiní vnímají jako překážku, já beru jako výhodu. Řada lidí se nechce vzdát práce, protože se bojí, že po návratu tak dobré zaměstnání nenajdou. Já sám jsem před odjezdem měl skvělou práci, ale byla to pro mě naopak známka, že i za pár let najdu stejně zajímavé místo," líčí Šrámek.

6. Jděte znovu studovat

Spoustě lidí s restartem pomáhá studium. Například Katrin Grund vystudovala před založením firmy MBA v oboru podnikání a management. "V předchozí práci jsem získala zkušenosti z prodeje a marketingu, ale v řízení vlastní firmy jsem byla nováček. Studium mi pomohlo nejen s praktickými záležitostmi, ale dodalo mi i odvahu. Učitelé nás podporovali ve vymýšlení nových nápadů a v tom, abychom byli schopni i trochu riskovat," přibližuje.

Monika Horníková zase před změnou práce absolvovala postgraduální studium řízení ve zdravotnictví. "Načerpala jsem díky tomu inspiraci. Mohla jsem srovnávat a rozhodovat se, co by mě nejvíc bavilo," vypráví manažerka. Absolvovala také roční kurz koučování, po němž se stala certifikovaným koučem. "Obě vzdělávací aktivity mi otevřely dveře, které pro mě do té doby zůstávaly zavřené," říká.

Do vzdělávání se vrhla i komička Nora Kurzová, která absolvovala kurzy stand-up komedie, nebo fotograf František Birnbaum, jenž se chtěl zlepšit ve fotografování, psaní a dalších dovednostech. Jiří Houba zase prošel kurzem první pomoci na vzdálených místech nebo kurzem záchrany života na moři.

7. Poraďte se s někým, komu věříte

Noře Kurzové s rozvojem kariéry dlouhodobě pomáhala profesní koučka. "Po čase bylo jí i mně jasné, že v rámci právničiny už se dál rozvíjet nechci a že bude smysluplnější připravit se na ten skok do neznáma," říká Kurzová. V novém oboru ji pak hodně naučili její mentoři. Třeba s přípravou na natáčení jejího seriálu Šeptej Nahá Stín pro internetovou televizi Obbod jí hodně pomohl režisér Karel Smyzcek.

František Birnbaum zase rozhodování řešil s rodinou a kamarády. "S jedním kamarádem jsme si společně položili pro mě zásadní otázku: chceme se takhle cítit v práci i za další rok? Oba jsme věděli, že ne. A dnes je každý z nás úplně jinde," líčí fotograf.

8. Dejte si pauzu

Po odchodu ze zaměstnání skočil František Birnbaum po hlavě do nové práce. Zpětně to ale hodnotí jako chybu. "Po osmi měsících jsem zjistil, že to není ono. Dal jsem si proto tříměsíční pauzu. Pomohlo mi to odpojit autopilota. Na chvíli jsem se zastavil a rozhlédl kolem sebe. Díky tomu jsem si uvědomil, kam chci směřovat," říká Birnbaum. Během pauzy se učil nové věci, na něž dříve neměl čas, a změnil také některé své stereotypy.

9. Vyrazte do světa

Kariérní pauzu řada lidí využívá také k cestování. Například ředitelka Hospice Dobrého pastýře Monika Horníková před nástupem do nové práce během čtyř měsíců navštívila s manželem společná místa vzpomínek, dcery v zahraničí a nějaký čas strávila také lyžováním. "Pauzu jsem si dala nakonec kratší, než jsem plánovala. Ale bylo to moc příjemné, poklidné, sebereflexivní období," líčí.

Nora Kurzová po konci právnické kariéry zase odjela na pár měsíců do bojového tábora v Thajsku, kde tužila tělo i mysl pohybem v ringu. "Nevím, zda se to dá označit za pauzu, protože i mezi boxováním jsem psala scénáře. Dodnes hodně čerpám právě z toho, co jsem napsala v Thajsku," říká bavička.

David Šrámek během cest po světě dělal různé manuální práce pro obživu i jako dobrovolník. Živil se mytím nádobí, pracoval na stavbě a maloval parkoviště na Aljašce. "Lidé, kteří pracují celý život v kanceláři, často touží živit se rukama. Jenže když si náročnou manuální práci opravdu na nějaký čas zkusíte, zjistíte, že to není sranda. Dnes si mnohem víc vážím místa za počítačem," podotýká Šrámek.

10. Vězte, že něco získáte i ztratíte

Změna nemusí nutně znamenat, že člověk bude šťastnější, ale je to alespoň příležitost to zkusit. Řadě lidí se díky odvaze vykročit do neznáma splnily jejich sny. "Jsem každý den na moři. Z koníčka se stalo zaměstnání, jsem svým pánem a potkávám zajímavé lidi," říká kapitán Jiří Houba. Monice Horníkové zase práce v neziskovém sektoru přinesla nový náhled na svět, hlubší prožitek a pocit, že jí čas neutíká mezi prsty. Šárka Strachová díky vlastnímu podnikání získala novou energii, výzvy ke zdolávání a chuť objevovat.

Svůj byznys si pochvaluje i Katrin Grund, kterou její současné zaměstnání prý neuvěřitelně baví a naplňuje: "V předchozí práci jsem měla na starost zákazníky na čtyřech kontinentech. Neznala jsem klasickou pracovní dobu, Vánoce ani Velikonoce. Bylo to stresující. Teď sice pracuji také hodně, ale tempo si určuji sama a rozvíjím něco vlastního."

Nora Kurzová nicméně upozorňuje, že člověk musí i něco obětovat. "Nová práce mi přinesla spoustu stresu, finanční nejistotu a novou úroveň zranitelnosti. Už nejsem šéfka velkého právního oddělení, ale nováček, který se musí vypracovat. Mé dosavadní úspěchy najednou neznamenají nic. I tak to ale stojí za to. Když vidím své nápady poprvé na velkém plátně, je to úžasný pocit," říká Kurzová.