Soudce Jiří Malenovský své současné šestileté angažmá u Soudního dvora Evropské unie, které mu běží od loňského října, nedokončí. Rozhodl se odejít již v příštím roce, kdy mu bude 70 let. To je věk, kdy podle českého právního řádu odchází z funkce soudci tuzemských soudů. Na evropský soud se však toto pravidlo nevztahuje. Oficiální rezignaci plánuje Malenovský podat do konce dubna.

Nejvýznamnější rozsudky soudce Malenovského

C-466/12 Svensson a další v Retriever Sverige

Úkolem bylo vyjasnit, zda je hypertextový odkaz na sdílené autorské dílo zásahem do ochrany díla. Skupina novinářů, autorů článků veřejně přístupných na webu, se bránila proti společnosti provozující službu odkazující na zprávy z jiných stránek. Autoři se domáhali, aby na jejich díle nevydělával nikdo jiný než jejich vydavatel. Žalovaná společnost se naopak bránila, že pouze odkazuje na původní, veřejně dostupné dílo.

Soud vyložil, že hypertextový odkaz může narušit ochranu autorského díla. V praxi je tak  podle tohoto rozhodnutí možné sdílet obsah pouze tomu okruhu uživatelů, kterému ho vydavatel sám zpřístupnil na svých webových stránkách.

C291/12 - Michael Schwarz v Město Bochum

Německý občan požádal městský úřad o vydání cestovního pasu, avšak odmítl, aby mu byly při této příležitosti odebrány otisky prstů. Vzhledem k tomu, že úřad jeho žádost zamítl, rozhodl se Němec domáhat vydání pasu bez otisků prstů žalobou. 

Soud rozhodl, že odebrání otisků prstů je odůvodněno cílem ochrany cestovních pasů proti jejich podvodnému použití.

Spojené věci C402/07 - Rodina Sturgeonů v Condor Flugdienst GmbH

Rodině Sturgeonových se dlouhá cesta z Toronta do Frankfurtu nad Mohanem neplánovaně protáhla o 25 hodin. Letecká společnost argumentovala tím, že se jedná o zpoždění, za které podle tehdejšího výkladu unijního nařízení nenáležela cestujícím peněžní kompenzace. Firma jim pouze musela zajistit ubytování v hotelu.

Analýza Malenovského potvrdila, že peněžité odškodnění ve výši až 600 eur náleží cestujícím i v případě zpoždění letu v délce tří a více hodin. Ačkoliv rozsudek zpočátku vzbudil v členských zemích EU překvapení, postupně se ujal a dnes je odškodnění při zpoždění letu v unii samozřejmostí.

C-452/13 - Germanwings GmbH v Ronny Henning

V dalším případě soud rozhodoval o výkladu pojmu "čas příletu". Podle žalobce mělo letadlo zpoždění tři hodiny a tři minuty, podle společnosti Germanwings dvě hodiny a 58 minut. Rozdíl byl mezi přistáním letadla na dráhu a dopravením se na parkovací místo.

Soud rozhodl, že "čas příletu" označuje okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře letadla. Teprve v tomto okamžiku totiž mohou cestující fakticky do letadla nastoupit.

Své rozhodnutí skončit Malenovský vysvětluje tím, že chce ctít české zákony a nechce mít žádné privilegium oproti národním soudcům. "Udělat tečku za životem tím, že člověk zemře ve funkci, není ani lidsky optimální," říká soudce, který dříve pracoval mimo jiné v brněnském Ústavním soudu.

Jiří Malenovský reprezentuje Českou republiku u Soudního dvora Evropské unie už 15 let, tedy po celou dobu, co tam Česko má svého zástupce. Spolu s Irenou Pelikánovou, která působí u druhého orgánu Soudního dvora EU – takzvaného Tribunálu – je nejdéle sloužícím českým soudcem v zahraničí.

Pro výběrovou komisi, v níž zasedal například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nebo dnes již bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa, bylo znovuzvolení Malenovského k Soudnímu dvoru EU jasnou volbou. Na jeho nominaci se komise shodla jednomyslně. A to i přesto, že se Malenovský svým plánem skončit v 70 letech už ve výběrovém řízení netajil. "Mluvil se mnou o tom, když jsme ho navrhovali," potvrdil Rychetský.

Jakmile bude rezignace Malenovského oficiální, vyhlásí ministerstvo spravedlnosti nové výběrové řízení. Rychetský odhaduje, že by se výběrová komise mohla sejít ve druhé polovině letošního roku.

Vybrat nového zástupce Česka do evropského Soudního dvora nebude snadné. "Pro své nástupce nasadil Jiří Malenovský vysokou profesní laťku a nepochybně se stal vzorem pro další právní generace zabývající se evropským právem," říká ministr spravedlnosti Jan Kněžínek.

Výběr vhodného kandidáta na soudce lucemburské instituce komplikuje fakt, že pracovním jazykem soudu je francouzština, v níž probíhají mimo jiné porady soudců. Bez její znalosti se tak evropský soudce neobejde.

"Kvalifikovaných odborníků na unijní právo znalých francouzštiny nejsou v Česku stovky. Ale že jich máme dostatek, aby se to jedno místo podařilo důstojně obsadit, o tom jsem přesvědčen," míní Rychetský. Vybírat komise může ze soudců, zástupců akademické sféry i jiných právnických profesí. "Z předchozích výběrových řízení máme zkušenost, že komise měla možnost vybírat z kvalitních, připravených a motivovaných odborníků," říká Kněžínek.

Jiří Malenovský plánuje po svém návratu do Česka zvolnit. Ve svém brněnském bytě chce psát monografii a hodlá také dál přednášet. "Chtěl bych, aby můj malý úvazek na Právnické fakultě Masarykovy univerzity zůstal zachovaný. V žádném případě se tam nepohrnu na plný úvazek ani do žádných funkcí," prozradil v rozhovoru pro magazín Právní rádce.

Dle svých slov by rád působil na studenty na přednáškách i během zkoušení, chtěl by tak přispět ke změně klimatu, které na fakultě nyní panuje. "Teď převládá mezi studenty obrovská lhostejnost. Na českých právnických fakultách je málo studentů, kteří jsou dostatečně zvídaví a kteří jsou schopní už ve 20 nebo 22 letech předvídat, proč je pro ně výhodné investovat čas do nabytí znalostí," myslí si soudce, který je rovněž profesor mezinárodního práva veřejného. V přímé konfrontaci se zahraničím by tak podle něj většina českých studentů dopadla špatně. A právě to chce Malenovský v dalších letech změnit.