Hlavní město spravuje tisíce bytů, ale vlastně ani pořádně neví, kolik z nich pronajímá lidem, kteří to ve skutečnosti vůbec nepotřebují. Anebo lépe řečeno: ví, že pomáhá i nepotřebným, ale nemůže s tím nic moc dělat. Vedle toho po minulé koalici nezbyly ani prakticky žádné plány k dalšímu rozvoji městského bytového fondu. K takovým závěrům dospěl po zhruba čtyřech měsících v křesle radního pro bydlení "pirát" Adam Zábranský.

Praha podle něj v posledních letech absolutně rezignovala na koncepční přístup k bydlení. "Poslední bytová politika v Praze byla schválena v roce 2004. To už je tak dávno, že je to absolutně nepoužitelný dokument," konstatuje radní pro bydlení. Město dnes nemá přehled, kolik lidí v metropoli potřebuje sociální bydlení a jaký počet bytů by k pomoci například lidem z ubytoven mělo mít.

"Začínáme prakticky od nuly. Plánujeme zmapovat situaci v pražských ubytovnách, chceme se sejít s úřadem práce, který by nám mohl poskytnout potřebná data například o lidech pobírajících příspěvky na bydlení a podobně. Nevíme, jestli jsou takových lidí tisíce nebo desetitisíce, a nemůžeme tak zatím naplánovat nějakou dlouhodobější strategii," pokračuje.

Zábranský patří mezi nejmladší pražské politiky, za nezkušeného ho ale označit nelze: v "komunálu" působí už od roku 2014. Ve svém prvním volebním období se jako zastupitel věnoval kauzám kolem městských firem.

Zvýšíme nájmy. Ani to ale nestačí

Městský fond, který i s nájemníky zdědil po předchozím vedení magistrátu, je podle Zábranského zatížený mnoha problémy. Jak se například ukázalo, v městských bytech bydlí za nájem zlomkový proti tomu tržnímu také mnoho lidí, kteří nouzí rozhodně netrpí. Třeba úspěšní podnikatelé.

Magistrát přesto mnoho nezmůže. Zhruba polovina obyvatel 7,7 tisíce městských bytů má podle radního pro bydlení smlouvy na dobu neurčitou. "Tyto smlouvy vznikly z nějakého historického důvodu. Nicméně od doby, kdy byly byty pronajaty, se vůbec nevyhodnocovalo, jestli mají jejich nájemníci nízké příjmy, nebo ne," vysvětluje Zábranský.