Polský ministr zemědělství Jan Krzysztof Ardanowski v rozhovoru vysvětluje, jak rozsáhlé změny chce provést ve veterinární inspekci, protože si je vědom, jak důležité jsou potraviny ve struktuře polského vývozu. České zpřísněné kontroly považuje za neférovou součást konkurenčního boje. Spíš by chtěl s českými podnikateli spolupracovat.

HN: K obědu před tímto rozhovorem jsem si dal polské hovězí. Máte rád české pivo?

Celkově piju málo piva, dávám spíš přednost tvrdšímu alkoholu. Pokud bych si ale měl vybrat pivo, byl by to budvar nebo plzeň. České pivo mám rád.

HN: Takže se nemusíme bát kontrol českého piva, jak jste naznačoval?

Všechny kontroly jsou možné, to není moje rozhodnutí. Spíš se nafouklo to, co jsem trochu žertem řekl na oznámení českého ministra, že se nyní bude kontrolovat všechno z Polska − že můžeme kontrolovat všechno z Česka. Zdá se mi ale, že je to vážnější záležitost. Na světě se při milionech tun obchodovaného zboží často objevují nějaké chyby, které nemusí být nutně záměrné. Mohou mít původ třeba ve způsobu dopravy. Je potřeba tyto případy co nejlépe vyjasnit, odstranit příčiny a nedělat z toho důvod k vyhlášení války. Opravdu bych chtěl věřit, že ve všech členských zemích EU služby odpovědné za kontrolu potravin fungují perfektně. Opírá se o to princip vzájemné důvěry sanitárních či veterinárních inspekcí.

Jan Krzysztof Ardanowski (58)

◼ Zemědělec a politik z Czernikowa u Toruně ve středním Polsku. Jako student se angažoval v protikomunistickém hnutí.

◼ Od počátku devadesátých let se vedle svého hospodářství angažoval i v politice, ve straně Právo a spravedlnost je od roku 2001. Byl poradcem prezidenta Lecha Kaczyńského, poslancem Sejmu je od roku 2011. Ministrem je od června 2018.

◼ Má pět dětí a jeho koníčkem je historie.

Je spoluautorem knihy o osudu židovských žen z nacistických táborů u Toruně.

Zdá se mi ale, že v tom není symetrie. V Polsku byl jediný nešťastný případ, kdy na jatkách zabili několik kusů dobytka, který nemohl vstát, bez veterinárního dozoru a získané maso bylo bezpečné. Bezpochyby to bylo porušení zákona, protože jen veterinář může určit, zda se to zvíře hodí pro jatka, nebo na uspání, zda maso je vhodné pro spotřebu, nebo jako krmivo pro zvířata, nebo jen na likvidaci. Nafukování tohoto jednoho případu je podle mého názoru neslušné.

V Německu byl v říjnu podobný případ zabíjení krav, které nemohly vstát. Odehrál se v závodě v Dolním Sasku v Osnabrücku. Popsaly to jedny malé noviny, zavřeli firmu, potrestali veterináře a nic víc se nestalo. Po Evropě neběhala informace, že německé maso je nebezpečné, že je škodlivé, že by se mělo bojkotovat. Na internetu je možné najít drastické scény zabíjení dobytka ve Francii, které diskvalifikuje to maso, protože to zvíře porcovali zaživa. Vyzývá někdo k bojkotu francouzských potravin? Ne. Na nás se ale svalilo všechno nejen v Česku, ale i na Slovensku a v jiných zemích. Dalo se rovnítko mezi špatné hovězí maso a celou produkci potravin. Tak se nedělají obchodní vztahy. Státy musí zajistit bezpečnost, o tom není diskuse. Ať se konkurenční boj odehrává na základě nákladů, kvality, velikosti dodávek či místních zvyklostí, a ne nějakých her kolem systému dozoru.

Ministr zemědělec

◼ Jan Krzysztof Ardanowski si na rozdíl od jiných polských politiků zjevně nepotrpí na formality.

Je totiž původem rolník z malé vesnice u Toruně.

◼ Na rozhovor do své pracovny na varšavském ministerstvu, která "neuspořádaností" nebo počtem všudypřítomných hromad papírů nejspíš předčí i kabinet českého premiéra, dorazil se značným zpožděním.

Dodržel však domluvenou dobu rozhovoru, zatímco se v předpokoji shromažďovali noví a noví čekající.

◼ Potíže, které mají polští potravináři v Česku, ho zjevně trápí.

Během rozhovoru si ovšem tu a tam neodpustil šťouchnutí do českého premiéra i ministra zemědělství kvůli jejich angažmá právě v potravinářském průmyslu.

HN: Jste za posledních asi osm let třetím ministrem zemědělství, se kterým hovořím na to samé téma. Je něco špatně na polském veterinárním dohledu či kontrole kvality?

Pokud by to bylo tak špatné, takových případů by se objevovalo víc. Systémy kontroly jsou v každé zemi trochu jiné, ale jsou akreditované a uznávané Evropskou unií. Od případu s technickou solí už uplynulo hodně času a přitom se to v českých médiích stále objevuje a vrací. Pokud se porušují procedury, které mají zajistit bezpečnost, ohlásí se to prokuratuře, viníci jsou potrestáni, veterináři propuštěni. Chci ten případ, za který se mohu jen omluvit, ačkoli za něj nenesu vinu, využít k tomu, abych udělal zásadní změny v polském veterinárním dozoru.

HN: To se přesně chci zeptat, protože jsem slyšel o nedostatku veterinářů v inspekci, jejich nízkých platech.

To jsou dvě různé věci. Platy veterinární inspekce jsou srovnatelné s jinými ve státních úřadech. Ten problém, který se objevil, se ale netýká lékařů inspekce. Když jsme vstupovali do Evropské unie, souhlasila s tím, že dozor nad jatkami a zpracováním masa mohou plnit tzv. pověření lékaři. Inspekce pověří lékaře ze soukromé praxe, který v tom daném závodu pracuje, kontroluje a musí dodržovat všechny právní předpisy. Není ale ve služebním poměru. Může se stát, že se časem spřátelí s majiteli firmy a stará se spíš o jejich zájmy. Tohle zrušíme. Dozor nad jatkami a zpracováním masa budou dělat výlučně pracovníci inspekce. Návrh zákona je připraven. Nemůžeme ze dne na den zaměstnat tisíce lidí, tolik jich prostě na trhu není. Jsem přesvědčený, že i z toho špatného případu je možné vytvořit něco dobrého a napravit struktury tak, abychom se v příštích letech nemuseli bát, kde se co stane.

HN: Budou i nějaké investice například do kamerového dozoru?

Zákon říká toto: dozor přebírají státní inspektoři, budou zvýšeny i jejich případné pokuty až do možnosti zakázat jim vykonávat profesi veterináře. Po tom volají i zemědělci. Ti také očekávají, že by vlastníci firem měli případně zákaz vykonávat činnost související se zpracováním masa. Budou i technická řešení: veterináři se budou moci on-line připojit ve firmě k databázi dat zvířat, kterou má státní agentura restrukturalizace a modernizace, a zjistit, zda to zvíře, které tady visí na háku, bylo z registru vyškrtnuté, odkud je, anebo zda je neznámého původu. Lékař se mohl i nyní do toho systému podívat, ale ne on-line, jen z kanceláře. Teď to bude moci udělat z přenosného počítače. A nad částí, kde jsou jatka, chceme zavést čtyřiadvacetihodinový monitoring. Platit ho bude majitel firmy, ale bude to zaplombované, aby se vyloučila manipulace s těmi zařízeními. Za to by případně byla velká pokuta. Zvažujeme také kamery na dopravních prostředcích, aby bylo vidět, v jakých podmínkách jsou ta zvířata převážena.

A co je možná nejzajímavější. Chci utéct dopředu, nejen pořád opravovat. Za pár dní začneme zkušebně provozovat nejmodernější systém monitoringu zvířat na světě, od narození po kousek masa na talíři. Jmenuje se to blockchain. Je to jedno z hlavních hesel svázaných s digitalizací v zemědělství. Od zavedení čipu do telete budeme moci sledovat celý jeho život, jakého mělo majitele, kolik dní bylo venku, zda bylo léčené, kdy a kde bylo zabito. To se nyní chce na těch nejdražších a nejlukrativnějších trzích, takové maso může být mnohem dražší. U nás nejspíš budeme první v Evropě, zkušební provoz začneme příští týden.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V článku se dále dočtete:
  • Jak chce polský ministr přesvědčit českého kolegu, že se u nich něco zlepšilo?
  • Jsou Češi v kontrole polského dovozu přísnější než třeba Němci?
  • Měla by podle Ardanowského Evropská komise snížit dotace velkým zemědělským firmám?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se