V Česku přibývá nelegálně pracujících cizinců ze zemí mimo Evropskou unii. Zatímco v roce 2017 jich kontroly odhalily asi 1900, loni šlo zhruba o 3600 lidí. Podle odhadů Aso­ciace pracovních agentur ale v Česku působí až 250 tisíc "nelegálů" ze zahraničí. Práce načerno roste i kvůli nedostatku lidí na trhu práce. Inspektorát práce proto letos stejně jako loni plánuje vedle běžných kontrol i několik mimořádných celostátních kontrolních akcí.

"Firmy hledají lidi na 330 tisíc volných míst. Úřady práce ale evidují jen kolem 245 tisíc uchazečů. Bez cizinců se tak neobejdeme. Jenže na zaměstnance třeba z Ukrajiny čekají firmy až půl roku. Pracovníky přitom potřebují co nejrychleji, aby nemusely odmítat zakázky. Pro některé to může být důvod pro nelegální zaměstnávání," uvádí mluvčí Svazu průmyslu a dopravy ČR Eva Veličková.

Podle inspektorátu práce ale hlavní motivací zůstává to, že za nelegální práci neplatí firmy žádné odvody. Vedle cizinců ze třetích zemí přišli loni inspektoři na více než 700 nelegálně pracujících Čechů a přes 200 cizinců z Evropské unie. Celkem odhalili asi 1000 subjektů, které využívaly nelegální práci, a uložili pokuty přes 150 milionů korun. Nejčastěji šlo o menší firmy ze stavebnictví, zpracovatelského průmyslu, velkoobchodu a maloobchodu.

10 mil. Kč

je maximální výše pokuty pro zaměstnavatele za nelegální zaměstnávání. Pracovníci mohou dostat pokutu až 100 tisíc korun.

"Vedle průběžných kontrol jsme loni uskutečnili ve spolupráci s policií mimořádné celostátní a re­gionální kontroly, které se zaměřily na stavby, průmyslové a montážní výroby či logistická centra," říká mluvčí inspektorátu práce Richard Kolibač. Stejně intenzivní podle něj budou kontroly i letos.

Inspektoři se často setkávají i s nelegálně pracujícími Ukrajinci, kteří se do Česka dostali přes Polsko, kde je udělování pracovních víz výrazně jednodušší. Firmy mnohdy zneužívají vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb zaměstnavatelem z jiného státu EU. "Vyšlou pracovníky k firmám v Česku, které je mnohdy přidělují do dalších podniků. Často jde o celé řetězce firem, které slouží jen k zastírání závislé práce cizinců," líčí Kolibač.

Firmy k tomu využívají i zastřené agenturní zaměstnávání. Polské společnosti naoko poskytují českým firmám služby, ale ve skutečnosti jde o pronájem pracovní síly. V roce 2018 odhalili inspektoři 242 případů zastřeného agenturního zaměstnávání a uložili za něj pokuty přes sedm milionů.

Snaha o rovné odměny může paradoxně uškodit

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR je potřeba zjednodušit a zrychlit legální zaměstnávání cizinců a rozšířit programy řízené ekonomické migrace o další státy. "Firmy musí mít 30 dní vyvěšenou volnou pozici na úřadu práce, než mohou podat žádost o zařazení do režimu. To by se mělo zkrátit na 10 dnů. Požadujeme i zavedení šestiměsíční lhůty, po kterou cizinci nesmí bezdůvodně změnit práci. Tím by se zamezilo současné praxi, že firma vyřídí administrativu pro zaměstnání cizince a ten po příjezdu nastoupí jinam," říká mluvčí svazu Eva Veličková.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak rozsáhlá je v Česku mafie okolo nelegálních pracovních agentur?
  • Proč se Slovákům daří bojovat s nelegálním zaměstnáváním lépe než nám?
  • Co přinesou změny v Režimu Ukrajina?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se