Ministerstvo financí před dvěma týdny vydalo upravený odhad rozpočtu na rok 2020. Kvůli očekávanému zpomalení ekonomiky potřebují ministerstva začít šetřit, úspory musí dosáhnout desítek miliard korun. Zároveň ale nezávislý poradní orgán Národní rozpočtová rada upozorňuje, že na škrty je třeba pomýšlet už v rozpočtu na rok 2019, protože letošní výkon ekonomiky bude nižší, než se počítalo při sestavování příjmů a výdajů státní pokladny. Podle expertky na veřejné finance z pražské VŠE Lucie Sedmihradské udělala vláda chybu vloni v létě, když sestavila rozpočet podle velmi optimistických očekávání. Už v té době přitom přicházela varování, že takové odhady se letos nenaplní.  

HN: Co říkáte na to, že pro českou vládu zhoršení hospodářského výhledu znamená, že pokud bude chtít udržet plánovaný schodek 40 miliard, budou muset jednotlivé resorty sáhnout k úsporným opatřením a škrtům?

Rozpočet je sestaven na relativně optimistickém předpokladu, kdy využil maximum, co mu tehdejší predikce umožnila. V létě se předpokládal růst přes tři procenta a na to se nastavil růst daní.

HN: To už tady ale byly informace o tom, že se čeká zpomalení tempa ekonomického růstu.

Myslím si, že vláda měla být opatrnější a neměla jet nadoraz. Ona sice nejela úplně nadoraz, ale dala tam hodně vysoký odhad příjmů. To jí umožnilo nastavit také růst výdajů a rozpočet protlačit až do schválení. Je to ale úplně proti tomu, co učíme: že v bohatých časech si máme šetřit na časy horší. Růst výdajů kopíroval růst příjmů a na horší časy jsme si neschovali nic. Máme proto schválený schodek 40 miliard, uvidíme, jak to dopadne.

HN: Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová ve sněmovně řekla, že vláda nebo stát se chová jako normální rodina, která si v době blahobytu vyřídila staré resty a nyní, když přichází snížení příjmů, začíná šetřit na horší časy.

Moje rodina šetří obráceně. Nezačínám šetřit na horší časy, až když se situace zhoršuje.

HN: Nicméně dalo by se souhlasit s tím, že vláda musela vyřešit staré resty? Důchody, platy učitelů, platy v ozbrojených složkách a další výdaje…

Pravda je, že fiskální restrikce po krizi tady až do roku 2012 byla. Platy se zmrazily a pak se dlouho nezvyšovaly. Diskuse o důchodech je nekonečná, do té se nechci pouštět. Na druhou stranu jsme neobyčejně podcenili investice. Několik posledních let se skoro neinvestovalo. Logiku v tom proto nevidím.

HN: Ještě více než u nás se zhoršují výhledy ekonomického růstu v Německu. Naše ekonomika přitom tu německou poměrně spolehlivě kopíruje. Dá se říct, že to, co je v Německu dnes, bude za rok nebo dva tady?

Netroufnu si říct, jestli za rok, nebo za dva, zpomalení růstu německé ekonomiky se u nás projeví okamžitě. Projeví se o to rychleji, o co víc bude pokles německé ekonomiky významný.

HN: Co by pro naši ekonomiku znamenalo, kdyby se v příštím roce ukázaly jako pravdivé takové prognózy, že růst bude třeba jedno procento, jako se teď odhaduje v Německu?

Na daních se vybere méně, ale pravděpodobně se současně zvýší tlak na sociální dávky. Půjde to ruku v ruce s nezaměstnaností. U dávek bude určité zpoždění, ale výběr daní klesne okamžitě. Schodek se začne zvyšovat a nebude možné provozovat aktivní fiskální politiku. Vláda bude mít hodně svázané ruce. Sám od sebe poroste schodek a k tomu jsme navíc vázáni spoustou pravidel a může se velmi brzy stát, že je přestaneme plnit. Pak bude potřeba nějak reagovat. Následný propad ale nedokážu odhadnout.

HN: Zatím padla dvě možná opatření. Plošné snížení počtu úředníků a státních zaměstnanců o deset procent a zvýšení, nazvěme to “společensky nekonfliktních daní”. Těmi jsou daně pro velké korporace nebo spotřební daň na tabák či na tvrdý alkohol. Vyvede nás takové opatření z prvních potíží?

Snížení počtu úředníků je v přímém rozporu s tím, co se doteď dělo. Zvyšovaly se platy a systém funguje tak, že zůstává spousta prázdných míst. Pokud se bude snižovat počet úředníků, bude to o prázdná tabulková místa. Otázka proto je, jestli by vůbec někdo dokázal snížit počet skutečných živých úředníků.

Daň na alkohol například můžeme zdvojnásobit, ale je tu také nějaký evropský limit a také otázka, kolik na tom dokážeme vybrat, když cena vzroste. Je zde také ohromné úskalí černého trhu a šedé ekonomiky. Daňové výnosy budou vykoupené spoustou negativních jevů. A u daně z příjmů právnických osob je daňová konkurence taková, že jestliže významně zvýšíme daňovou sazbu, tak firmy odejdou. Možností je více, ale jedna je, že například banka opustí Českou republiku.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak expertka hodnotí růst české ekonomiky.
  • Jak se může státní pokladna vyrovnat s nižšími příjmy.
  • Co mohou dělat například obce. A nemůže je stát připravit o "přebytečné" peníze?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se