Automobilovým světem hýbe téma čisté mobility. Evropská unie si klade ambiciózní cíle, tuzemští výrobci i prodejci se na novou éru intenzivně připravují. Skutečné prodeje elektromobilů jsou však v České republice dosud mizivé.

Loňský rok sice přinesl rekord, ale zhruba 700 prvních registrací elektromobilů znamená jen 0,26 procenta českého trhu s novými osobními automobily. Pro srovnání: evropský průměr je 0,75 procenta, sousední Německo dosáhlo hodnoty 0,57, Rakousko vykázalo 0,78 procenta. A Norsko, které je evropským premiantem, se v případě ryze bateriových vozů dostalo podle Svazu dovozců automobilů téměř na 15 procent.

Připočteme-li dovezená ojetá vozidla, přibylo v loňském roce na českých silnicích zhruba 725 čistě elektrických osobních aut. Zatím je to kapka v moři. Většina bate­riových vozů navíc slouží firmám a jezdí po relativně krátkých trasách. Nicméně určitý pokrok je znát. Tuzemské energetické společnosti vykázaly za loňský rok výrazný nárůst počtu dobíjení a celkové spotřebované elektřiny. Například ČEZ, který provozuje 140 dobíjecích stanic, zaznamenal nárůst dobíjení téměř o 50 procent.

Určit přesný počet v tuzemsku provozovaných elek­tromobilů není možné kvůli vozům, které byly dovezeny individuálně, ale odhady začínají na dvou tisících. Skupina ČEZ uvádí, že se celkový počet patrně přiblížil k 2,5tisícové hranici. Na tuzemském vozovém parku tak mají elektromobily podíl necelých 0,04 procenta, což je pod evropským průměrem, jenž činí 0,15 procenta.

V roce 2020 by se počet bateriových aut v Česku měl zvýšit zhruba na pět tisíc. V roce 2025 by jich mohlo být až 100 tisíc. I při dosažení tohoto čísla však budou elektromobily tvořit pouze 1,6 procenta vozového parku.

217 tisíc

osobních elektromobilů by mělo v Česku jezdit na konci roku 2030.

0,15 procenta

je podíl elektromobilů na vozovém parku EU.

"Hlavní důvody pro nízké zastoupení elektromobilů jsou u nás obdobné jako ve většině ostatních států," vysvětluje tajemník Svazu dovozců automobilů Josef Pokorný.

K největším překážkám dosud patří krátký dojezd, vysoká cena a omezená nabídka elektromobilů. K tomu v tuzemsku přistupuje stále ještě nedostatečná síť dobíjecích stanic i jejich nízký výkon. A také se projevuje konzervativní přístup typického českého zákazníka, který buď změny vůbec nemá rád, nebo aspoň vyčkává, jak se novinky jinde osvědčí.

Brusel rozhoduje

"Motorem pro rozvoj e-mobility je razantní tlak Evropské unie, která pod hrozbou přísných sankcí nutí výrobce uvádět od roku 2021 na trh vozidla s tak nízkou produkcí oxidu uhličitého, že stanovených cílů nelze dosáhnout bez použití nových technologií, jako je bateriový nebo vodíkový pohon," upozorňuje Pokorný ze Svazu dovozců automobilů.

Také výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl podotýká, že za tendencí k elektrifikaci aut nestojí požadavky zákazníků, nýbrž výrazná regulace oxidů uhlíku, k níž přistupuje Brusel. Hodnoty, které si Evropská unie klade za cíl dosáhnout, už po roce 2020 nebude možné plnit jen dalším zlepšováním benzinových či naftových motorů. Elektromobilita je proto podle Petzla nezvratným trendem, který musí český průmysl včas zachytit. "Spolu se zaváděním digitalizace a autonomního řízení bude mít elektromobilita zásadní dopady, jimž se naše země, pátý největší výrobce automobilů v Evropě, nemůže vyhnout," zdůrazňuje Petzl s tím, že v sázce je zachování konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, udržení výzkumných kapacit a výroby s vyšší přidanou hodnotou.

Vítězství radikálů

Mezi členskými státy Evropské unie a jejími orgány nepanovala shoda, jak daleko lze s limity pro emise z osobních automobilů jít. Německo a s ním i další středoevropské státy prosazovaly, aby se během příštích deseti let snížily emise z nově prodávaných aut maximálně o 30 procent. Toto stanovisko zaujala také Evropská komise.

Naproti tomu Irsko, Dánsko či Nizozemsko požadovaly 40procentní snížení a jejich stanovisko sdílel evropský parlament.

Samotní výrobci automobilů od počátku tvrdili, že jakýkoli cíl přesahující 20 procent je přehnaný. Jenže ekologická hnutí naopak argumentovala, že snížení by mělo dosáhnout přinejmenším 60 procent.

V roce 2025 by v Česku mohlo být až 100 tisíc elektromobilů. I tak budou tvořit pouze 1,6 procenta vozového parku.

Podle kompromisního návrhu, který předložilo předsedající Rakousko, mají emise osobních aut mezi roky 2021 až 2030 klesnout o 35 procent. Splnit tento záměr bez "čistých" vozidel není možné.

Poslanci Evropského parlamentu navíc vznesli konkrétní požadavek, aby automobily s nulovými či extrémně nízkými emisemi představovaly v roce 2030 minimálně 35 procent ze všech vyráběných osobních vozidel. Na konci loňského roku tak prakticky padly naděje všech, kteří doufali, že dopady nových směrnic nebudou drtivé.

V úvahu sice připadají i další technologie, ale baterie jsou v současné době pro radikální snížení emisí z provozu automobilů nejschůdnější možností. Automobilky jsou schopny takové vozy nabídnout. Prodejci už mohou začít ukazovat, jak jsou tato auta tichá, provozně úsporná, prostorná a dynamická. Jednotlivé státy však pro ně budou muset vytvořit infrastrukturu. A k tomu ještě přistupuje problém, jak přesvědčit zákazníky, aby si takové automobily opravdu kupovali: většinu motoristů například děsí představa, že uvíznou za mrazivého počasí v dálniční koloně a pak už nezvládnou dojet na místo, kde plánovali baterii dobít.

Noví lidé, nová technika

Zapotřebí tedy bude především vybudovat dostatečně hustou síť dobíjecích stanic a zejména na hlavních tazích zajistit nejen přijatelný komfort, ale také dostatečný výkon i rychlost při nabíjení. Síť se rozšiřuje, ale oproti původním nadějím nabralo její budování asi roční zpoždění, a navíc se ukazuje, že nabíjecí stanice by měly být výkonnější.

Stát a obce také budou muset nabízet finanční i nefinanční pobídky pro pořízení aut s nulovými emisemi. Výrobci a servisy začnou záhy potřebovat pracovníky s novou kvalifikací. Opravny si budou muset koupit nová zařízení, neboť i třeba lakování karoserií elektro­mobilů vyžaduje jiný postup. Bude nutné pořídit "mobilní dobíjecí stanice" pro asistenční služby.

Proškolit a vybavit bude zapotřebí také například hasiče, protože požáry elektromobilů sice nejsou časté, ale zato mimořádně nebezpečné.

A rovněž bude třeba vyřešit i takový "byrokratický" detail, jako je účetní postup v případě, že pracovník používá na služební cesty firemní bateriový automobil, ale nabíjí jej doma, a tedy za své peníze.

Setkání v Mladé Boleslavi

Těmito otázkami se bude 18. března 2019 v Mladé Boleslavi zabývat druhé kolokvium o elektromobilitě a chytré mobilitě. Jednání se mají účastnit předseda vlády Andrej Babiš, ministryně a ministři průmyslu, dopravy, životního prostředí, financí, místního rozvoje, školství a sociálních věcí.

Přítomni budou také nejvyšší představitelé českého automobilového průmyslu, společnosti Škoda Auto, energetických a telekomunikačních společností.

Druhé kolokvium se schází pětadvacet měsíců po prvním. Především má vyhodnotit plnění úkolů plynoucích z "memoranda o budoucnosti automobilového průmyslu". Zároveň by mělo připravit půdu pro další opatření, která si vynucují zpřísněné požadavky Bruselu.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.