Ještě před třemi lety Češi kupovali hlavně televizory s úhlopříčkou 40 palců, nyní mají podle největšího českého e-shopu Alza.cz zájem o obrazovky o velikosti 55 palců nebo větší. Za konjunktury prostě požadují víc zboží a větší kvalitu, chtějí si plnými doušky užívat prosperity. Od konce recese v roce 2013 narostly průměrné mzdy z 25 tisíc na 32 tisíc korun měsíčně a to stačí nejen na nákupy nebo úvěry na bydlení, které narostly o polovinu, ale také na výrazný růst úspor. Vklady v bankách stouply za stejné období z 1595 na 2284 miliard korun.

33 procent

Čechů předpokládá, že letos utratí více peněz než loni. Většina z nich to ale přisuzuje rostoucím cenám zboží a služeb.

I podle agentury Kantar CZ, respektive studie Lifestyle 2018, která mapuje životní styl Čechů, se optimismus z pozitivního vývoje ekonomiky odráží jak v růstu celkové spokojenosti, tak ve spotřebním chování populace. S ekonomickým růstem, nízkou nezaměstnaností a zvyšujícími se platy lidé přestali šetřit a daleko více než v minulých letech nakupují. Od piva a spotřebního zboží přes ojeté auto­mobily až po byty. Nebo vyjíždějí za zážitky a exotikou. A potvrzuje se, jak velice materiálně je postkomunistická česká společnost založena. "Nárůst spokojenosti se životem dokonale koreluje s meziročním nárůstem mezd," řekla týdeníku Ekonom Eva Morávková, hlavní autorka zmíněného výzkumu.

Utrácíme jako nikdy

O tom, že místo šetření nastoupilo utrácení všeho druhu, nelze pochybovat. Za pět let výdaje domácností na spotřebu narostly z 1931 na 2537 miliard korun. Někdy to vede k plýtvání, protože lidé se odnaučili šetřit elektřinou a pitnou vodou. Méně než za recese se sleduje i spotřeba tepla. Podle analýzy Kantaru za poslední čtyři roky výrazně ubylo i nákupů v cenových akcích a levných diskontech a hypermarketech a spolu s tím klesl zájem o levné potraviny. Lidé přestávají jíst doma a o čtvrtinu narostly návštěvy v restauracích. Podobně přestali škudlit na výdajích za kina, divadla a za návštěvy kulturních a sportovních akcí.

Třetina dotázaných je rozhodnuta utrácet více, protože si to prostě přejí. Lidé se ale většinou domnívají, že jsou k utrácení tlačeni proti své vůli, protože se ceny zboží a služeb neustále zvyšují a vše je "dražší a dražší". Což si podle uvedeného průzkumu myslí 62 procent dotázaných. Ti nad padesát let ze tří čtvrtin, u nejmladší generace má tento pocit třetina respondentů.

Infografika: Jak se Čechům žije za konjunktury

Za co vlastně Češi chtějí utrácet? Polovina za dovolenou − zájezdů chtějí více a dražších − a za koníčky. Třetina si chce zlepšit bydlení a vybavit domácnost, už proto, že takové výdaje v minulých letech zpravidla odkládali. Roli hraje i touha více si dopřát při běžných nákupech a patrné je rozhodnutí vynakládat více peněz na děti. Pětina dotázaných mluví o podstatně větších akcích a má spadeno na automobily či byty.

Hospodaření bez rezerv

Na konkrétní nákupy má vliv kombinace více peněz v peněžence a nových technických možností. "Dá se říci, že trh s elektronikou, ICT a domácími spotřebiči v roce 2018 determinovala rostoucí kupní síla," řekl Ekonomu obchodní ředitel společnosti Alza.cz Petr Bena. A zákazníky podle něj zajímají i inovace a nové technologie. Loňským hitem se staly chytré hodinky a věci pro chytrou domácnost − osvětlení, zámky, zabezpečení nebo termostaty. Či televizory s kvalitnějším obrazem, technologií OLED a QLED. Letěly také herní notebooky vyšší cenové kategorie, elektroauta pro děti a robotické hračky. U mobilů se do Alzy chodilo pro novinky typu iPhone Xs a Xr nebo pro vlajkové produkty prémiových značek Apple a Samsung. Zákazníci byli ochotni si připlatit.

Od předchozí recese totiž vrostl důraz na kvalitu. Důraz na ni je ale dán také tradičním českým pragmatismem, který s rozvojem internetu nabírá nové rozměry. "Srovnávače cen à la Heure­ka se u nás těší obrovské oblibě," tvrdí Eva Morávková. Připomíná i nový trend: rostoucí důraz na kvalitu a složení potravin, který k nám v posledních letech přichází ze Západu. Trend zdravého životního stylu podle hesla "vím, co jím" a požadavek stejné kvality potravin v celé Evropské unii. Samotné nakupování většina bere velice věcně, jako získávání potřebných věcí, které každého obírá o volný čas. Překvapivě pouze třetina zákazníků vidí podle zjištění Kantaru v návštěvách obchodů zážitek a zábavu. Většinou jde o mladé lidi, kteří se ještě nemusí starat o "povinné" rodinné nákupy.

Infografika: Jak se Čechům žije za konjunktury

Konjunktura má nicméně své meze. Téměř polovina Čechů nemá finanční rezervu, která by překračovala výši jednoho měsíčního příjmu. Částečným vysvětlením je fakt, že se nijak nebrání půjčkám a ty se staly naprosto normální součástí jejich života − spotřebitelské úvěry loni dosáhly celkové výše 244 miliard korun.

V praxi jsou u zadlužování patrné rozdíly. Zatímco lépe vydělávající vysokoškoláci si pořizují hypotéky, aby dosáhli na vlastní bydlení, příslušníci nižších sociálních vrstev mají zájem o snadné úvěry od nebankovních institucí, byť za cenu vyšších úroků. Někdy jde o vybavení domácnosti, jindy o peníze na dovolenou, nebo dokonce na vánoční dárky pro děti.

Mementem přitom je, že desetina lidí nad patnáct let čelí exekucím. Celkem jde skoro o 900 tisíc dlužníků, přičemž nejhůře postiženi jsou v Ústeckém a Karlovarském kraji. S tímto údajem je v souladu závěr Českého statistického úřadu, že devět procent Čechů loni žilo v příjmové chudobě, od níž už není daleko k tomu, že statisíce lidí ani v 21. století nepoužívají telefon, pračku či televizi.

Infografika: Jak se Čechům žije za konjunktury

Vše pro rodinu

Vzestupu ekonomiky a životní úrovně podle agentury Kantar odpovídá vzestup spokojenosti Čechů se životem. Spokojenost podle mezinárodně užívaného TRI*M indexu setrvale roste od roku 2012, kdy za převažující "blbé nálady" dosaho­vala jen 45 bodů. Nyní vystoupala na 56 bodů. Přičemž hranice 50 bodů, která podle výzkumníků dělí nespokojenost od spokojenosti, byla u nás překročena teprve před dvěma lety.

"Z vývoje posledních let je zřejmé, že se lidem daří čím dál lépe a že se to promítá do všech oblastí jejich života," podotýká Eva Morávková. Při bližším pohledu vychází ve výzkumu nejlépe rodinný život. Ten je hodnocen na 64 bodů, o tři více než před dvěma lety. Hlavní zásluhu na tom mají ženy a starší lidé, kteří této sféře přikládají zásadní význam.