Egypťané si připomínají osmé výročí od začátku revoluce, která svrhla prezidenta Husního Mubáraka v rámci takzvaného arabského jara 2011. Přesněji: ti, kteří chtěli, si ji 25. ledna připomněli doma a potichu. Současný režim prezidenta Abdala Fattáha Sísího jakékoliv demonstrace nebo shromáždění nepovoluje. Trestné je i jejich samotné svolávání. Bezpečnostní složky preventivně pozatýkaly zejména v Káhiře desítky lidí, kteří jsou pověstní opozičními aktivitami nebo kteří hráli nějakou roli při revoluci před osmi lety. Ve středu před svítáním si policisté přišli pro stoupence levice, lidskoprávní aktivisty a rovněž pro islamisty z hnutí Muslimské bratrstvo.

Bývalý náčelník generálního štábu Abdal Fattáh Sísí sice svlékl generálskou uniformu a oficiálně vládne jako civilní prezident, ve skutečnosti je ale plně u moci armáda. Dál dělá to, co za Mubáraka. Kontroluje klíčové průmyslové podniky, velké stavební firmy i veškerý export. Revoluční doba je definitivně minulostí, tajná policie ještě přísněji než dříve dohlíží i na sociální sítě.

Tři dny po výročí navštívil Káhiru francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho společná tisková konference se Sísím naplno ukázala odlišnost dvou světů na opačných stranách Středozemního moře. Francouzský prezident vyzval k většímu respektování lidských práv, k propuštění některých opozičních aktivistů z vězení a ke zmírnění cenzury. Sísí uvedl, že sice oba politici vedli podnětný dialog, Egypt ale čelí úplně jiným výzvám: zajištění zdravotní péče, bydlení a bezpečnosti. "Nejsme jako Evropa ani jako Spojené státy. Jsme země a oblast, která má své specifické vlastnosti," řekl egyptský prezident.

Počet lidí vězněných v zemi z politických důvodů odhaduje opozice až na 60 tisíc. Jenže Sísí a s ním armáda argumentují, že země potřebuje pořádek a stabilitu. "Egypt dělá pokroky díky vytrvalosti a práci svých synů, ne díky blogerům," uvedl v přítomnosti Macrona. Narážel na to, že za mřížemi jsou i Egypťané, kteří si dovolili kritizovat režim na internetových blozích.