Pro informované Číňany je zakladatel Huaweie Žen Čeng-fej podnikatelskou legendou srovnatelnou se Stevem Jobsem. Pro většinu západního světa je zase špionským mozkem, kterým by se při hledání superzáporáka mohli inspirovat scenáristé filmů o agentu Jamesi Bondovi. Pro teoretiky podnikání je zvláštním úkazem muže, jenž globální technologickou společnost neodstartoval z garáže a začal podnikat až ve svých čtyřiceti letech. A pro Čínu a vlastně celý svět je mužem, který žije ve stínu, příliš se neukazuje a − přes třímiliardové jmění − si na letišti sám nosí kufr. Až do začátku prosince. Tehdy Kanaďané zatkli jeho dceru a finanční ředitelku firmy Meng Wang-čou, na Huawei začala ze všech koutů světa létat obvinění tajných služeb z možných špio­nážních aktivit pro říši středu a Žen Čeng-fej se dostal do pomyslných světel reflektorů. Tam posledních osm týdnů bojuje o pozici a pověst Huaweie na západních trzích.

"Miluji svou zemi. Podporuji komunistickou stranu. Ale nikdy bych neudělal nic, co by ublížilo kterékoliv zemi na světě," citoval v polovině ledna Žen Čeng-feje americký list New York Times.

Tajné služby anglicky mluvících zemí, které v koalici zvané Pět očí sdílí informace, to vidí poněkud jinak. Podle nich je čínský výrobce telekomunikačního hardwaru a softwaru bezpečnostním rizikem pro své uživatele. K varování − které platí i pro další čínskou společnost ZTE − se přidaly další země. Poláci dokonce s podezřením na špionáž zatkli zaměstnance firmy. Čínský telekomunikační gigant se tak stal globálně propíranou firmou měsíce ledna. A její zakladatel pomyslnou loutkou v obchodně-bezpečnostním souboji mezi Čínou a Západem.