Francouzský prezident Emmanuel Macron se v reakci na probíhající revoltu "žlutých vest" rozhodl uspořádat "velkou" celonárodní debatu. Místně organizované semináře, internetové konzultace a regionální konference s občany během nadcházejících měsíců vyhodnotí názory francouzské veřejnosti na čtyři otázky: politiku ochrany životního prostředí, demokracii a identitu, daně a organizaci státu.

Macronův plán ale naráží na tři překážky. Francouzské veřejné mínění v prvé řadě oplývá vnitřními rozpory. Žluté vesty například chtějí jak nižší daně, tak větší rozsah veřejných služeb. Ani jeden z těchto požadavků není nesmyslný. Zároveň ale takový fiskální přístup není udržitelný v zemi, kde veřejné výdaje dosahují 57 procent HDP a míra zadlužení je odhadovaná téměř na 100 procent HDP.

Situaci ještě komplikuje to, že širokou podporu ve Francii mají jak žluté vesty, jejichž vzpoura začala požadavkem na zrušení uhlíkové daně uvalené na spotřebu paliv, tak iniciativa zažalovat francouzskou vládu za to, že se jí nedaří řešit změnu klimatu.

Způsob, jímž francouzští občané pohlížejí na ekonomické poměry, zřídka odpovídá realitě.

Navíc když si žluté vesty stěžují na nerovnost, zhusta se zaměřují na to, že Macron zrušil daň z majetku, která dříve vynášela pět miliard eur za rok − pakatel ve srovnání se 188 miliardami eur, které se ročně vyberou na dani z přidané hodnoty. Případně si stěžují na platy vysokých vládních činitelů. Nenabízejí ale žádné konkrétní návrhy, které by se zabývaly dvěma stěžejními faktory, jež nerovnost ve Francii pohánějí: školství a přístup na trh práce.

Podle Programu pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) je propast ve vzdělávacích výsledcích mezi studenty ze znevýhodněného prostředí a zbytkem obyvatel ve Francii vyšší než v kterékoli jiné zemi OECD. Míra nezaměstnanosti se nejenže pohybuje okolo 10 procent, ale trh práce pumpuje přes 90 procent nově přijatých zaměstnanců do krátkodobých smluv na dobu určitou.