Jaké knihy teď máte na nočním stolku?

Přes Vánoce jsem v rychlém sledu stihla přečíst více knih, což během roku nezvládám. Zaujal mě Mlýn od Michala Vaněčka − je o tom, jak se dva bratři snažili uchránit rodinné dědictví napříč dvacátým stoletím. Pak jsem četla podobně laděný román anglického autora Thomase Hardinga Dům u jezera, zabývající se osudy pěti rodin během sta let německé historie. A k tomu jsem si přidala Nejlepší víkend od Patrika Hartla. Pro změnu mapuje jeden rok v životech šesti lidí poté, co si všichni na Silvestra dali předsevzetí, že změní svůj dosavadní život.

Máte nějakého zvláště oblíbeného spisovatele?

Mám ráda knihy Ivana Klímy. Nejvíc mi dala jeho dvoudílná autobiografie Moje šílené století, díky níž jsem pochopila leccos z uvažování výjimečných i obyčejných lidí v padesátých a šedesátých letech minulého století u nás, kdy jsem ještě nebyla na světě. A vracím se často k románu Poslední kabriolet od Antona Myrera, kultovní knížce mého mládí. Na tu nedám dopustit.

Co jste četla, když jste byla malá holka?

Když jsem byla malá, dokonce jsem si dávala budík na brzké ráno, abych si ještě před vstáváním do školy mohla číst. Pro generaci dnešních dětí asi nepředstavitelné… Četla jsem nejradši dobrodružnou literaturu. Vyrostla jsem na foglarovkách a na románech pro děti od Arthura Ransoma. Hrdinové těchto knih mě formovali.

Kterou knihu si v tomto životě ještě určitě musíte přečíst?

Pevně věřím, že takových knih, o nichž si řeknu, že za to stojí, je ještě spousta. Stále mám zapsaných asi šest sedm titulů, které chci v blízké době přečíst. Jsou v pořadí. Přečtené škrtám a nové dopisuju.

Se kterým autorem nebo autorkou byste ráda zašla na skleničku dobrého vína?

S Pavlem Kohoutem a současně s jeho dcerou Terezou Boučkovou. Zajímalo by mne autentické vyprávění o jejich životních zvratech, odchodech i návratech.

Se kterým autorem byste se nebála strávit desetihodinový let. Anebo rovnou byste si troufla s ním ztroskotat na pustém ostrově?

S Ivanem Klímou a Zdeňkem Svěrákem. To jsou pro mě osobnosti, od nichž se lze spoustu věcí nejen dozvědět, ale i naučit. Mají nadhled, poctivý pohled na sebe a nastřádanou moudrost. Stačilo by s nimi prostě jen klábosit o všem možném, to podstatné by z toho vykouklo.

jarvis_5c49b7a1498e10d5302143b4.jpeg
Foto: HN – Jiří Koťátko