Centrální banka platí desítky miliard spekulantům s korunou, kteří českou měnu nakoupili v období měnových intervencí. Za to, že své koruny krátkodobě ukládají prostřednictvím tuzemských obchodních bank do ČNB, inkasují od centrální banky úroky: v roce 2017 to bylo kolem tří miliard, s rostoucími úrokovými sazbami se zvyšuje i vyplacená suma. Loni dosáhla téměř 22 miliard a letos tyto platby podle všeho dále porostou. "Aktuální roční úroková repo sazba je 1,75 procenta, takže roční náklady by byly zhruba 45,5 miliardy korun. Jedná se o hypotetickou kalkulaci za předpokladu neměnného stavu objemu repo operací a neměnné úrokové sazby," uvádí mluvčí ČNB Markéta Fišerová.

Zmíněná částka se ovšem týká celého objemu peněžních prostředků ukládaných krátkodobě u ČNB v rámci takzvaných repo operací. Pokud vezmeme do úvahy pouze částku emitovanou centrální bankou při intervencích − 2050 miliard korun −, úroky by při současné úrokové míře 1,75 procenta dosáhly roční výše 36 miliard korun.

Proti ztrátám plynoucím z těchto operací stojí příjmy ČNB ze zhodnocení jejích devizových rezerv, které se v důsledku intervencí ztrojnásobily. Ovšem kvůli rozvírajícím se nůžkám mezi úrokovými sazbami v Česku a v zahraničí, zejména v eurozóně, výnosy z eur a cenných papírů ani zdaleka nepokrývají náklady na úrokové platby korunovým spekulantům. Ztráta bude růst, dokud nezačne devizové portfolio ČNB vynášet stejně jako české úrokové sazby nebo dokud se spekulanti svých korun nezbaví.

Při úrokové sazbě 1,75 procenta by ČNB letos spekulantům zaplatila 36 miliard korun.

Úroky z dvou bilionů

K poslední z řady měnových intervencí proti české koruně přistoupila Česká národní banka v dubnu 2017. Počátkem měsíce nakoupila na devizových trzích eura za 17,6 miliardy korun. Dne 6. dubna vystoupil na tiskové konferenci guvernér banky Jiří Rusnok a oznámil ukončení takzvaného kurzovního závazku centrální banky. "Došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Pokračování kurzového závazku již není z pohledu plnění primárního úkolu České národní banky, kterým je cenová stabilita, v této situaci nutné," prohlásil Rusnok.

Smyslem intervencí bylo oslabit českou korunu a udržet ji nad kurzem 27 korun za euro, povzbudit tak českou ekonomiku a zároveň odvrátit riziko deflace. Podle zastánců intervencí se to podařilo: slabá koruna pomohla českým exportérům, a přispěla tak k hospodářskému růstu, snížení nezaměstnanosti a růstu mezd. Kritici této operace naopak považovali kurzový závazek za deformaci trhu a "nafouknutý kurzový polštář" pro "líné" české vývozce. Celkem ČNB v průběhu intervencí od listopadu 2013 do dubna 2017 utratila 2050 miliard korun, které nakoupili obchodníci s vidinou, že vydělají na posílení domácí měny.