Někdejší hit premiéra Andreje Babiše a jeho ministryně financí Aleny Schille­rové jde pomalu k ledu.

Zrušením superhrubé mzdy a mírným snížením daní chtělo ANO potvrdit své pravicové kořeny. Ty už jsou ale pryč a Babiš vládne s ČSSD a KSČM. Zvyšování důchodů a dávek mu je přednější než úprava daní. Argument, proč se zase musí odkládat daňový balíček, je směšný. Výpadek příjmů 22 miliard ročně je jistě velký, ale říká to garnitura, která bez uzardění vrazí do rozpočtu trvalé výdaje 23 miliard na platy státních zaměstnanců a další desítky miliard na vše od důchodů po slevu na jízdném.

Když před rokem Ekonom mluvil s ministryní Schillerovou, byla si jistá, že balíček prosadí. "Koncept superhrubé mzdy nikde v Evropě není. Je to nesmysl, o jehož zrušení se mluví dlouho," říkala. Měla pravdu, ale to ještě nevěděla, že bude vládnout v levicové vládě s komunisty.

Ekonom následně přinesl jako první informaci, že velkou část z ušlých 22 miliard na daňový balíček zaplatí obce. Ty se okamžitě vzbouřily a byl další problém. A nakonec se Babiš přiklonil k masivnímu rozdávání, takže na daňovou reformu už nezbylo finanční krytí.

Plně se tak naplňuje titulek Ekonomu z minulého roku, kdy jsme si připomínali deset let toho podivného daňového instrumentu: "Nesmrtelná superhrubá mzda. Už deset let nedokáže nikdo v Česku původně dočasné řešení zrušit."

V roce 2006 původní nápad ODS na rovnou daň Miroslav Kalousek překroutil účetní ekvilibristikou do nynějšího stavu. Postupně bylo všem jasné, že je to nesmysl, od voleb 2013 většina stran slibuje zrušení superhrubé mzdy, v roce 2017 to byla už drtivá většina.

Andrej Babiš si dal hrdě do programového prohlášení slib zrušení a snížení daní, ale nakonec dopadne jako všichni jeho předchůdci.

Svůj slib bude odsouvat a odsouvat, až ho s velkou pompou jeho vláda schválí před volbami a po volbách nová vláda zase vše nechá při starém.

To je superhrubé zacházení se sliby voličům.