Dálnice je opět neprůjezdná."

"Padající stromy přerušily železniční spojení."

"Vítr dosahuje síly orkánu, tisíce lidí bez elektřiny!"

Kalamitní zprávy se řinou z rádia, dramatické titulky vyskakují na obrazovce, derou se do mobilu. Až nevydržím, starostu z Krušnohoří, snad mi promine, utnu uprostřed věty: "Dva ze tří mobilních operátorů nefungují, nejrychlejší spojkou je běžec…"

Běžec? Za pět minut jsem oblečená a vyrážím. Běžky kloužou po jiskřivé pláni, dva tři kilometry, pak ostré stoupání a jsem pod lesem. Stopa se dávno ztratila, ale to už jsem na kopci a tam − chaloupka jako malovaná, v světnici teplo u kamen, v krbu se svítí, stará podřimuje, děvčata předou měkký len.

Přeháním, jasně. Chaloupka sice vypadá jako z Erbenovy Kytice, ovšem u pece žádná babička, jen dvě batolata. A nikdo také nepřede, ale tluče máslo. Opírám se o horké kachle, puntíkatý hrnek v dlaních, sleduju se zatajeným dechem ten pradávný obřad.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Z čeho a jak se přirpavuje domácí máslo, které je Ireně Jirků nabídnuto?
  • Proč hospodyně usedlosti nikam nespěchá a na čem pere?
  • Zklidní se zase kalamita?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se