Globální oteplování je v současnosti asi nejpopulárnější z bohatého portfolia katastrofických scénářů lidstva. Ve skutečnosti ale může odstartovat katastrofu ještě větší kvůli boji proti klimatickým změnám. Říká se tomu geoinženýring − hledání metod, jak oteplování zabránit. A z většiny z nich běhá mráz po zádech.

"Panuje vysoká shoda o tom, že vypuštění milionů tun kysličníku siřičitého do atmosféry by mohlo zabránit globálnímu oteplování," tvrdí autoři studie známé jako 1,5C Study, kterou vypracoval Mezivládní panel pro klimatickou změnu při OSN. Sice uznávají, že to představuje "jistá rizika", ale hypotetické oteplování považují za větší nebezpečí. Proto tvrdí, že je třeba tyto technologie začít implementovat co nejdříve.

Švédský ekolog a aktivista Johan Rockström 1,5C Study komentoval slovy: "Domnívám se, že to dostane metody řízení slunečního svitu na úroveň politické debaty. Můžeme mít z této technologie strach, ale potřebujeme všechno, co funguje."

A americký klimatolog James E. Hansen z Earth Institute na Columbia University dodává: "Studie by měla ke geoinženýringu obrátit pozornost mladých lidí dřív, než teplota stoupne o dva stupně a začnou tát ledovce. I tak ale kvůli setrvačnosti systému tato opatření přijdou pozdě na to, abychom zabránili zaplavení pobřežních měst."

Mraky kyseliny sírové

Oxid siřičitý je právě ten plyn, který − tehdy ještě bez záměru ochlazovat klima − vypouštěly elektrárny a další průmysl v takové míře, že se Krušné a Jizerské hory v nedávné době ocitly prakticky bez lesů. Vědci to ale nyní mají vymyšlené trochu jinak: aerosol tvořený kapičkami se sloučeninami síry by se musel dostat do vysokých vrstev atmosféry, kde by odrážel část slunečního světla zpět do vesmíru. V podstatě jde o napodobení toho, co dělají sopky, jejichž plyny obsahují velké množství sloučenin síry a po každé velké erupci se skutečně dočasně ochladí. Podobného efektu se dá dosáhnout znečišťováním atmosféry jinými látkami; další z takových návrhů uvažuje například o jemném hliníkovém prášku.

Jak konkrétně sírový geoinženýring realizovat, vysvětlil klimatolog Ken Caldeira z Carnegie Institution for Sciences, někdejší levicově orientovaný mírový aktivista, jenž studoval v bývalém SSSR. "Je možné použít upravená letadla nebo velké balony. Oxidy budou ve velkých výškách reagovat s dalšími látkami, především s vodou, a vytvoří aerosol z kyseliny sírové odrážející sluneční paprsky zpět do vesmíru."