Poslední, mimořádně otevřená výroční zpráva Bezpečnostní informační služby vyústila v prosincovou verbální přestřelku mezi úřadem a prezidentem Milošem Zemanem. BIS ostře varovala před ruskou a čínskou špionáží, prezident ji obratem označil za neschopné čučkaře.

Toto mediální vzrušení ovšem zakrylo neméně podstatnou část zprávy, která varuje, že vedení českých úřadů nemá vhodné bezpečnostní prověrky, a tajné informace jsou tak snadnou kořistí pro nepřátele státu včetně těch z Východu.

Podle zjištění Ekonomu kontrarozvědka v neveřejné části výroční zprávy ostře varuje politickou elitu před tuzemskou neschopností eráru předávat si efektivně a rychle tajné informace. Když BIS potřebuje varovat nějaký úřad, má k dispozici pro stupeň utajení často jen tamního bezpečnostního ředitele.

Bez prověrky s vámi mlčíme

Ve veřejné části zprávy je varování velmi kulantně formulováno: "Přetrvávalo riziko plynoucí z absence osvědčení pro styk s utajovanými informacemi (takzvané prověrky) u nejvyšších představitelů významných orgánů státní správy, z nichž některé jsou zákonnými adresáty informací BIS."

Vzápětí ale kontrarozvědka ujišťuje, že kritika nemíří na úřady, kde vedení má přístup k tajným informacím ze zákona − to jsou třeba členové vlády či prezident. Varování tak míří spíše na další úřady, kde jedinou oprávněnou osobou pro seznamování s tajnými informacemi je bezpečnostní ředitel a ten nad sebou nemá šéfa, kterému by tajné informace mohl sdělit.

"Taková situace vytváří riziko pro případy, kdy utajované informace BIS mohou být důležité pro činnost daného úřadu, avšak absence prověrky u jeho rozhodujících představitelů vytváří bariéru pro efektivní sdílení takových poznatků a rozhodování o způsobu reakce," varuje služba.

Šéfka majetkového úřadu Kateřina Arajmu se může seznamovat jen s důvěrnými informacemi. Tajné už k ní nemohou.

O jaké úřady se jedná, BIS nechce říct: "Omlouvám se, ale informace ve veřejné výroční zprávě je v maximálně možném zveřejnitelném rozsahu," vzkazuje mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Příkladem důležitého úřadu, kde s kontrarozvědkou napřímo může mluvit jen bezpečnostní ředitel, je třeba Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Ten od roku 2002 spravuje erární majetek a pouští se často právě do složitých sporů a prodejů. V prosinci se úřad pochlubil tím, že uhájil ve dvou sporech přes 25 miliard korun. O měsíc dříve zase vyjasnil vlastnictví 23 tisíc nemovitostí. "Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vždy účinně hájí majetkové zájmy České republiky," říká mluvčí Radek Ležatka.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Kontrarozvědka varuje před šéfy úřadů bez vyšších bezpečnostních prověrek.
  • Šéf hmotných rezerv Pavel Švagr ji už má, ale třeba šéfka majetkového úřadu Kateřina Arajmu ne.
  • Aktivitu špiónů usnadňuje, že si erár neumí rychle a efektivně vyměňovat tajné informace.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.