Kdyby se okolo nemotal nikotin, závislosti mladistvých a související zdravotní problémy, byla by to úžasná success story. O tom, kterak dva mladíci přišli s revolucí do tradičního oboru a vybudovali firmu ohodnocenou na více než 36 miliard dolarů. Juul je zkrátka společnost, která přitahuje stále více pozornosti. Nejdříve tím, jak dokázala svým produktem urvat tříčtvrtinový podíl na trhu s e-cigaretami. Poté příběhem zakladatelů Adama Bowena a Jamese Monseese, dvou studentů Stanfordu, kteří nad tradiční cigaretkou vymysleli společnost PAX Labs, z níž se Juul odštěpil. A konečně tím, že na konci loňského roku majitelé prodali za 12,8 miliardy dolarů pětatřicetiprocentní podíl Juulu koncernu Altria, který zastřešuje Philip Morris. Na firmu s dvoumiliardovým obratem a několika zásadními spory se státem a veřejným míněním je to velmi slušný výsledek.

Hlavní nebezpečí pro Juul a jeho dlouhodobý úspěch spočívá právě na straně amerických státních orgánů. Federálnímu Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) leží e-cigarety stále s větší tíhou v žaludku a kvůli ohrožení mládeže začíná proti Juulu velmi tvrdě vystupovat. Jeho cigareta funguje tak, že elektrický zdroj po vdechnutí pošle ze zásobníku kuřákovi do plic dávku nikotinu. Díky zlepšováku objevenému v laboratořích Juulu dokonce zrychleně. Firma navíc nikotin ochutila na stovky různých způsobů, a každý si tak může vybrat příchuť dle libosti.

Na druhou stranu se s Juulem nespaluje papír ani tabák, a e-cigareta tak neobsahuje ony rakovinotvorné látky. Závislost na zdravotně škodlivém nikotinu nicméně kuřák získává. Vědci se potom přou, do jaké míry se e-cigarety mohou stát odrazovým můstkem pro rizikovější formy kouření. Celý koncept se v loňském roce stal módou mezi americkou mládeží a firma je hlavním motorem tohoto růstu zájmu.