Stát ustoupil kritice z řad zaměstnavatelů a odborů a vzdal snahy o regulaci práce z domova. Její pravidla měla upravit takzvaná velká novela zákoníku práce, předložená v minulém volebním období. Tu se však nakonec kvůli neshodám v tripartitě i politickým tlakům nepodařilo do konce volebního období schválit a po volbách se musel legislativní proces podle předpisů vrátit zase na začátek. V aktuální verzi novely se k regulaci práce z domova ministerstvo práce a sociálních věcí už nevrátilo. Z původního návrhu si vzalo hlavně technická opatření typu sladění lhůty pro doručování písemností zaměstnanců stanovené zákoníkem práce s tou, kterou používá Česká pošta. Přidalo ale i nové paragrafy. Například plánuje zavést jasný vzorec pro zvyšování mi­nimální mzdy.

Minimální mzdu chce ministerstvo pevně svázat s průměrným platem. Nově by měla odpovídat 54,8 procenta průměrné mzdy. V současnosti je přitom zhruba jen 38procentní. Zákonem stanovený poměr by bylo možné prolomit jen v době hospodářského útlumu, a to ve prospěch zaměstnanců. Minimální mzda by totiž podle navrhované novely neměla nikdy klesat, ačkoliv u té průměrné − řízené trhem − se to může stát.

Přestože pokles minima bude zapovězen, jasný matematický vzorec, podle nějž se bude tato mzda řídit, zástupci podnikatelů vítají. "Zvyšování minimální mzdy musí být pro firmy předvídatelné, aby se na něj mohly včas připravit," říká Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Stát nechával minimální mzdu prakticky beze změny od července 2006 až do roku 2013. Od nástupu vlády premiéra Bohuslava Sobotky a poté nynějšího kabinetu, řízeného hnutím ANO, se mzda zvyšuje každoročně. Vzrostla tak z 8000 korun v polovině roku 2013 na 13 350 korun nyní. To představuje "skok" o dvě pětiny.

Co už podnikatelé vítají s menším nadšením, je poměr, v němž chce vláda minimum s průměrnou mzdou svázat. Na tripartitě se podle nich mluvilo o 40 procentech, s čímž jak Svaz průmyslu a dopravy, tak Hospodářská komora souhlasily. Ministerstvo práce ale nakonec do návrhu napsalo, že by minimální mzda měla odpovídat téměř 55 procentům průměru.

"Je to nesmysl. Přinese to více škody než užitku," říká o návrhu hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek a dodává: "Firmám to zvýší zbytečně náklady na práci. Může to uměle navyšovat nezaměstnanost v řadách nekvalifikovaných pracovníků."