Ještě před pár týdny chátrající pražský zámek Veleslavín nikoho nezajímal. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chtěl chátrající barokní budovu s parkem rychle prodat za 382 milionů. Alespoň o jednu starost pro stát méně.

Jenže pak se v listopadu těsně před dražbou strhla mela. Zámek postavený podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera s třemi hektary parku se rozkládá na mimořádně výhodném dopravním uzlu metra Veleslavín − takových strategicky položených památek Praha opravdu mnoho nemá.

Takže se o prodej rychle začal zajímat magistrát, Praha 6 a nakonec ministerstvo kultury vzalo zpět souhlas s prodejem zámku. A najednou se ukázalo, že údajně pro stát nevyužitelný barokní objekt je předmětem vysoké politické hry.

Zámek za úřednickou čtvrť

Ukázalo se, že premiér Andrej Babiš chce tento pozemek směnit s hlavním městem, které mu zase má dát pozemky na severu Prahy v Letňanech, kde by Babiš rád vystavěl novou úřednickou čtvrť pro deset tisíc byrokratů: "Nabídl jsem našemu hlavnímu městu výměnu. Šestnáct pozemků v okolí Letňan o výměře 354 tisíc metrů čtverečních asi za 350 milionů korun by s námi Praha vyměnila za areál Veleslavína, o který má velký zájem. V dražbě byl za vyvolávací cenu 382 milionů," potvrdil předseda vlády.

Závěrečné dějství neschopnosti státu a města postarat se o výjimečnou památku tak asi jde do finále.

Na případu Veleslavína se dá také dobře ilustrovat, jak stát neumí zacházet se svěřeným majetkem. Historicky cenný objekt byl už na počátku 20. století sanatoriem, ležela tady i Charlotta Garrigue Masaryková a prezident si ve vedlejším pokoji zámečku zatím sepisoval projevy. Za komunistů zde byla plicní klinika nemocnice Motol, a když ta se po revoluci odstěhovala, posledním nájemcem se stala soukromá klinika Canadian Medical Care.

Té loni skončila nájemní smlouva a stát se rozhodl pro dražbu. Kdyby ale erár věděl, co s objektem vlastně dlouhodobě zamýšlí, mohl zůstat − tak jako do roku 2015 − pod ministerstvem práce a sociálních věcí.