Nadcházející devítkový rok bude ve znamení výročí, která jsou stejně významná jako ta, jež připomněl končící rok s osmičkou. Na leden 2019 připadnou hned tři historické události. Kromě mrazivého počasí je spojuje také to, že vykreslují z různých úhlů pohledu zmar a zoufalost života v totalitním Československu.

Ve středu 16. ledna uplyne půl století ode dne, kdy se v horní části Václavského náměstí zapálil student Jan Palach na protest proti změnám ve společnosti po okupaci Československa v srpnu 1968 pod velením sovětské armády. Vzpomínková akce na jeho čin, která se na stejném místě v centru Prahy konala o 20 let později, přerostla v týden trvající protikomunistické demonstrace. Největší protest, který země zažila od srpnové invaze v roce 1968, byl nakonec tvrdě potlačen, ale naznačil cestu k událostem o deset měsíců později. Třetí z významných lednových událostí, od kterých v roce 2019 uplyne čtyřicet let, nemá s politikou ani protikomunistickými protesty přímou spojitost. Je ovšem ukázkou postupného rozkladu, který země zažívala po nástupu normalizačního režimu po násilném ukončení pokusu o reformu československé verze socialismu o deset let dříve.

To že celá země na začátku roku 1979 kvůli vlně arktického vzduchu, který pronikl do střední Evropy, doslova zamrzla, byla symbolická připomínka toho, kam se československá společnost dostala. Tehdejší politické špičky, v jejichž čele stál hlavní odpůrce osmašedesátníků prezident Gustáv Husák, zůstaly politicky zamrzlé, i když tehdejší silné mrazy pominuly. Nic na tom nezměnil ani nástup sovětské verze československých reforem z roku 1968, které v polovině 80. let zavedl ruský vůdce Michail Gorbačov pod hesly glasnosť (otevřenost) a perestrojka (přestavba).

Na začátku roku 1979 musela Husákova vláda kvůli výpadkům dodávek elektřiny zavést úsporná opatření, mezi něž patřilo dočasné uzavření škol a zkrácení vysílání státní televize. Tehdejší leden tak vstoupil do historie země jako měsíc celostátních uhelných prázdnin. Jelikož navázaly na vánoční školní volno, jež tehdy včetně víkendových a svátečních dnů trvalo devět dní, byly zimní prázdniny k radosti všech tehdejších školáků, včetně autora tohoto textu, dlouhé celkem 38 dní. Jak a proč k tomu došlo, popisují následující řádky.

V noci ze Silvestra 1978 na Nový rok 1979 přišla do střední Evropy mrazivá fronta od severu a způsobila dopravní kalamitu. Její hlavní obětí byly výpadky v dodávkách uhlí a koksu pro tepelné elektrárny, teplárny a také místní kotelny. Dodávky zemního plynu pro domácnosti přerušeny nebyly. Aby nedošlo k vyčerpání zásob uhlí v domácnostech, které byly vytápěny kamny na uhlí, padlo rozhodnutí omezit provoz uhelných kotelen ve veřejných zařízeních.

Ve školách tak zůstaly vyhřáté a osvětlené pouze byty školníků. Česká televize tehdejší události ztvárnila v seriálu Vyprávěj.

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaký význam má polární tryskové proudění?
  • Čím se do historie Československa vepsal teplotní šok v roce 1978?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se