Stejně jako ve zbytku Evropy, i ve střední Evropě u sousedů Česka budou důležitější než jindy květnové volby do Evropského parlamentu, v nichž se očekává posílení populistů a nacionalistů. Jinak ale každého ze sousedů čeká doma vývoj, který může zcela proměnit současnou politickou situaci.

Německo: pod vládou žen

Vládní němečtí křesťanští demokraté se na začátku prosince rozhodli pro pokračování středové politiky dosavadní kancléřky Angely Merkelové. Do čela strany zvolili její chráněnku, dosavadní sárskou premiérku Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Ta už byla generální tajemnicí strany, a nyní se tedy bude připravovat na převzetí kancléřské funkce, respektive bude si budovat pozici, aby v roce 2021, pokud se nestane nic mimořádného, dovedla křesťanské demokraty k volebnímu vítězství.

Do té doby chce ve funkci kancléřky zůstat Angela Merkelová, která se tak nemusí tolik obávat, že by se ji nová předsedkyně strany snažila z kancléřství vystrnadit dřív. To hrozilo, pokud by se do čela strany dostal konzervativnější Friedrich Merz, jehož Krampová-Karrenbauerová ve vnitrostranické volbě porazila.

Nicméně, nová šéfová se bude muset vyrovnat s tím, že část voličů CDU odešla k radikálnější AfD a že skončila éra silných občanských středových stran. Německá politická scéna bude rozdrobenější a méně předvídatelná než v uplynulých dekádách. A budou to právě volby do Evropského parlamentu, které ukážou, zda je nová šéfka křesťanských demokratů schopna oslovit voliče i mimo rodné Sársko, specifické svojí blízkostí Francii a průmyslovou minulostí.

Slovensko hledá prezidenta

Slovensko se stále vzpamatovává z vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně. Součástí tohoto procesu je pomalé obnovování důvěry v justici a policii. Mladí Slováci si uvědomili, že když zorganizují demonstrace, mohou představovat určitou politickou sílu. Ta se sice zatím nepřetaví v nějaké pevnější politické hnutí, ale není vyloučeno, že pokud se objeví nějaký nový závažný impulz, mohlo by se to změnit.

Slovenská politika bude žít především zápasem politiků a oživené občanské společnosti o prozápadní orientaci země.

Slovenská politika bude na začátku roku žít především tím, kdo bude nový prezident. Pokud se nerozhodne kandidovat dosavadní vicepremiér a ministr zahraničí Miroslav Lajčák, volba, která by se měla uskutečnit nejpozději 9. března, nebude mít jasného favorita. To je možná dobře, protože nečekaně zvolený prezident by mohl mít na zatuchlou slovenskou politickou scénu oživující vliv − jako třeba výběr někoho, kdo je blízký spíš nacionalisticko-proruskému táboru. Ukázalo se totiž, že nově vzniklé projekty prozápadních politických sil jako Progresívní Slovensko nebo Spolu nedokázaly vybudit takovou politickou aktivitu, jakou by si jejich zakladatelé přáli.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Nová šéfka německé vládní strany CDU si hned na jaře otestuje svoji schopnost přilákat voliče.
  • Polsko příští rok zažije volební maraton.
  • Rakušané chystají klíčové daňové reformy.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.