Nemá smysl předkládat prognózy růstu HDP, inflace a nezaměstnanosti. Už jen proto, že tyto prognózy zřídkakdy fungují. Ze všeho nejčastěji selžou, když je jich nejvíce zapotřebí. Jako onehdy v únoru 2009 na jednom z prvních zasedání Národní ekonomické rady vlády. Přítomný analytik z ministerstva financí byv tázán, co říkají modely, odpověděl po pravdě: "Nevím, naše modely nejsou na něco takového vůbec stavěny."

Dobrá. Víme, co smysl nemá. Jaké vyhlídky ale smysl mít mohou?

Neztrácet smysl pro humor

V první řadě jsou to politické trendy. Začněme Itálií, jednou z nejrizikovějších zemí Evropské unie. Italská vláda projektuje rozpočtový deficit ve výši 2,04 procenta hrubého domácího produktu přesně. Jak podotkla analýza banky UBS: "Ekonomové používají desetinná čísla, když chtějí dokázat, že mají smysl pro humor. Italové pak neváhali zdůraznit, že jejich precizní projekce deficitu jsou nižší než deficit Francie."