Aktuální číslo časopisu Ekonom
Václav LavičkaČínská lidová republika se snaží dokázat, že to myslí se svým stěžejním záměrem − stát se do roku 2049, kdy bude slavit sté výročí vzniku, nejsilnějším hráčem na globální scéně − vážně. Vyváží nejvíce zboží na světě, už léta je největším trhem pro auta, její hospodářství se může opřít o nejvyšší devizové rezervy. Země si může připsat spoustu dalších rekordů, například nejrozsáhlejší vodní dílo na světě (Tři soutěsky), nejdelší most přes moře nebo největší skateboardový park.
Říše středu vybudovala také nejdelší síť železniční rychlodráhy, jež zatím měří kolem 25 tisíc kilometrů a bude se dále prodlužovat. Už nyní se na některých úsecích jezdí až třísetpadesátikilometrovou rychlostí a ani tato hranice není konečná. "Zkoumáme, jaká opatření bude nezbytné přijmout, abychom rychlost dále zvýšili," potvrdil agentuře Bloomberg Čchi Jen-chuej, manažer státní společnosti China Railway. Jak dodal, vše si vyžádá důkladné technické zkoušky a také bude záležet na poptávce po rychlé železniční dopravě.
Čína chce jít ještě dál a v budoucnu udivit svět zcela novými dopravními systémy. V plánu jsou například "supersonické vlaky", jež se budou řítit ve speciálním tubusu nadzvukovou rychlostí.
Dohodu o vývoji těchto vlaků v listopadu 2018 podepsala Zhejiang Geely Holding Group, vlastněná miliardářem Li Šu-fuem, se státní Aerospace Science and Industry Corp. Má se tak stát s využitím výhradně čínských technologií. "Nemůžeme si dovolit být odkázaní na dovoz. Bude to náročná cesta, ale naše vyhlídky jsou slibné," prohlašuje Li. Jeho automobilka od roku 2010 kontroluje například švédský průmyslový klenot Volvo Car a Li se letos stal největším akcionářem německé automobilky Daimler se skoro desetiprocentním podílem.
Boj za modré nebe
Vláda v Pekingu v prosinci 2017 schválila plán, v němž zdůrazňuje, že hospodářství se "musí posunout směrem ke kvalitě". Prakticky by to mělo znamenat nejen opatrnější poskytování úvěrů firmám a domácnostem, ale také boj se znečišťováním ovzduší, které v mnoha regionech nabylo katastrofálních rozměrů.
"Nebe nad naší zemí musí být opět modré," prohlašuje generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Číny a prezident Si Ťin-pching. Peking nařídil provinčním úřadům, aby zavíraly menší a zastaralé ocelárny, uhelné šachty a další podniky nejvíce znečišťující životní prostředí. Současně se snaží vytvářet náhradní pracovní místa, neboť to, čeho se režim nejvíce obává, jsou sociální nepokoje.
Rušení zastaralých a často nadbytečných kapacit, přísnější schvalování investic a další kroky ke zlepšení finanční stability by ale mohly vést až k nežádoucímu zpomalení tempa růstu. Vláda nemíní připustit, aby spadlo pod šest procent, a proto ho bude svojí fiskální a daňovou politikou nadále podporovat.
Výdaje na zbrojení rychle rostou
Jednu z klíčových rozpočtových priorit představuje armáda. Výdaje na zbrojení v posledních letech stoupají rychlejším tempem než v minulosti. V roce 2018 by se měly zvýšit o 8,1 procenta na 1,11 bilionu jüanů (v přepočtu 175 miliard dolarů).
Čína však nezveřejňuje podrobnější informace o tom, na jaké konkrétní vojenské účely peníze půjdou. Západní experty to opravňuje k závěru, že skutečné výdaje na zbrojení jsou mnohem vyšší. Vhledem k propojení mnoha civilních a vojenských projektů možná až dvojnásobné, než se oficiálně udává.
Nejvíce prostředků na svoji výstavbu a modernizaci dostávají letectvo a námořnictvo. Číňané vyvíjejí například technologii, jež jim umožní postavit první letadlovou loď na jaderný pohon.
Chcete číst dál?
Ještě na vás čeká 70 % článku.
S předplatným získáte
- Web Ekonom.cz bez reklam
- Možnost sdílet prémiový obsah zdarma (5 článků měsíčně)
- Možnost ukládat si články na později
Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter týdeníku Ekonom.
Odhlásit se můžete kdykoliv.
Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že dochází ke sbírání a zpracování osobních údajů. Více informací o zásadách ochrany osobních údajů naleznete ZDE.
