Vypráví se, že když generálové wehrmachtu před útokem na Sovětský svaz projevili obavy z ruské zimy, Hitler jim řekl: "Vy bojujte, zimu si vezmu na starost já." Jenže triumf vůle se nekonal a výsledky jsou všeobecně známé − což ovšem neodradilo bolševiky jinými slovy říkat totéž: "Poručíme větru, dešti." To už nejde o historku, osobně si pamatuji, že to se tehdy opravdu říkalo a myslelo se to smrtelně vážně.

A nejen myslelo: oni dokonce měli konkrétní plány, jak to zařídit. Přehradit Beringovu úžinu, aby roztály arktické ledy, se sice ukázalo jako moc velké sousto i pro zemi, kde zítra již znamená včera. Ne tak zavlažit vodou z Amudarji a Syrdarji tamní pouště kvůli pěstování bavlníku. Výsledkem byla katastrofa. Z Aralského jezera se stala slaná poušť. A z bavlníku nakonec stejně nic nebylo, protože přehnané zavlažování způsobilo druhotné zasolení půd.