Prezident Francie mohl zatroubit na ústup, nebo dát najevo odhodlání vytrvat. Zvolil si třetí cestu. Přiznal kus vlastních chyb, dal na stůl několik okamžitých zlepšení situace těch nejohroženějších a zároveň se nevzdal původních cílů. Jako plán logické, jako působivý lék jen stěží.

Po svém pondělním projevu nemůže Emmanuel Macron doufat, že obnoví v zemi sociální smír, ale nanejvýš příměří. A i když se mu to podaří, jeho křehkost prověří už nejbližší sobota. I nadále největší riziko ale představuje on sám, a proto nesáhl k výměně premiéra, ve Francii nejobvyklejšímu řešení prezidentských potíží. "Žluté vesty" totiž nevolaly po demisi Édouarda Philippa, ale jen Emmanuela Macrona.

Se vzbouřenou částí společnosti, která nemá podobu nějaké organizace, těžko vyjednávat − koneckonců v prezidentově třináctiminutovém projevu ani jednou tento výraz nezazněl. Proto bylo také vyloučené uchýlit se k politickému řešení, jaké by představovaly nové volby prezidenta nebo Národního shromáždění.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Může se akce "žlutých vest" změnit na celonárodní hnutí?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se