Dvě z pěti energetických firem, které nejvíce znečišťují ovzduší nad Evropou, jsou české. Tvrdí to mezinárodní studie ekologických organizací, jejíž českou verzi v pátek novinářům představili zástupci organizace Greenpeace. Na druhé příčce žebříčku ve studii se umístil Energetický průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a na čtvrté polostátní ČEZ. Na negativní dopady činnosti ČEZ aktivisté Greenpeace upozorňovali akcionáře firmy před její valnou hromadou. Firma se zatím k věci nevyjádřila.

Minoritní akcionáři ČEZ na protest opustili valnou hromadu

Ekologové zkoumali, jaké dopady na životní prostředí má podnikání 103 firem, které provozují uhelné elektrárny v Evropě. Mezi desítkou těch, které nejvíce přispívají k špatnému ovzduší, jsou podle nich zejména společnosti působící v Německu. Nejhůře dopadla v hodnocení firma RWE, druhý skončil EPH, třetí PGE.

Česká pobočka Greenpeace zveřejnila studii před páteční valnou hromadou ČEZ. Následně uspořádala happening před budovou v Praze na Pankráci, kde se sešli akcionáři firmy. Zhruba šest aktivistů z Greenpeace příchozím rozdávalo letáky, ve kterých je upozorňovali, že podnikání firmy negativně působí na životní prostředí a na zdraví lidí.

Greenpeace po ČEZ žádá, aby zveřejnil, co plánuje udělat s uhelnými elektrárnami. Požaduje, aby je neprodával soukromým firmám. Ekologové se obávají, že by soukromníci mohli v jejich provozu pokračovat. To se týká zejména elektrárny Počerady, která je podle studie nejhorší elektrárnou ČEZ z hlediska znečištění a zdravotních dopadů.

ČEZ se již jednou v roce 2017 pokusil Počerady prodat společnosti patřící podnikateli Pavlu Tykačovi. Zástupci Greenpeace tvrdí, že se o to příští rok pokusí pravděpodobně znovu, protože Tykač má na nákup elektrárny opci.

Studie využívá analýzu množství emisí elektráren a povětrnostních podmínek při jejich vypouštění, aby ukázala i skryté dopady těžby a spalování uhlí. Studie uvádí, že v roce 2016 bylo deset společností v Evropě zodpovědných za dvě třetiny zdravotních potíží lidí. Celkem 91 elektráren způsobilo podle Greenpeace 7600 předčasných úmrtí, 3320 nových případů bronchitidy, 137 000 astmatických záchvatů a vyžádalo si zdravotní péči za 22 miliard eur (571 miliard korun).