Prostor pro další zvyšování mezd je v Česku nečekaně úzký. A to přesto, že tu hrubý plat dosahuje jen 32 procent německého po přepočtu kurzem a 56 procent, pokud se měří paritou kupní síly. A zdaleka nejde jen o předpovědi, že doba prosperity zvolna končí pod tlakem zvenčí, jak ukazuje současné hospodářské zpomalení v Německu. Tedy v zemi, na kterou je domácí byznys navázán. Ekonomika je nemilosrdná rovněž pod tlakem zevnitř.

Jedním z pravidel je, že kde chybí kapitál, tedy zejména vybavenost moderními stroji a technologiemi, tam ho kompenzuje levná práce. Pro Česko to platilo již za první republiky a platí to bohužel dodnes. Třicet let po pádu komunismu musí nízké mzdy dorovnávat nižší produktivitu práce a k tomu − v porovnání s průměrem v zemích OECD a zejména Německem a Rakouskem − nižší kapitá­lové vybavení domácích podniků. Z ankety Ekonomu navíc vyplývá, že ochota domácích podnikatelů přidávat rychle mizí.

Mezi energetikou a textilem

O zvyšování mezd lze podle propočtů ekonoma Vladimíra Benáčka z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy uvažovat tam, kde jak úroveň vybavenosti kapitálem, tak úroveň produktivity jsou nadprůměrné a kde je zaostávání za Německem menší. Tedy v odvětvích elektřiny a plynu, opravárenství, potravin a nápojů, minerálních produktů, dřevovýroby či obrábění kovů. Do jisté míry tomu tak už je. Mezi ty, kdo si nedávno nejvíce polepšili, patří zhruba tisícovka zaměstnanců, kteří se živí těžbou a zpracováním ropy a zemního plynu. Mzdy jim oproti loňskému roku narostly o třetinu a přesáhly hranici 45 tisíc hrubého.

"O stupeň méně odolné vůči požadavkům na vyšší mzdy už jsou odvětví s nadprůměrnou produktivitou, ale s podprůměrnou kapitálovou vybaveností. Jde o obory gumy a plastů, tiskárenství a papíru. V nepříliš komfortní zóně se nacházejí podniky s podprůměrnou produktivitou, ale nadprůměrnou kapitálovou vybaveností. Což znamená, že jejich kapitál zřejmě není nejkvalitnější. Sem patří metalurgie, strojírenství, elektronika a chemie," řekl Be­náček týdeníku Ekonom. Některá odvětví podle těchto propočtů leží v neutrální zóně: automobilová výroba, těžba, obrá­bění kovů a nábytek. Nejvíce zranitel­nými vlivem mzdových nárůstů a posilování koruny jsou pak odvětví, kde produktivita i kapitálová vybavenost zůstávají v relaci k Německu pod průměrem. Tedy koks a rafinerie, elektrotechnika, textil, oděvy a kůže, farmaceutická výroba a dopravní zařízení. "Tam strategii na přežití s nízkými mzdami nelze narušovat," zdůrazňuje Benáček.

Zvyšovat mzdy lze zejména v odvětví elektřiny a plynu, opravárenství a ve výrobě potravin a nápojů. V elektrotechnice či oděvním průmyslu mají lidé smůlu.

Jde ovšem o celkové průměry v rámci odvětví a na úrovni konkrétních podniků se poměry mohou lišit. Existují podniky, například Škoda Auto, kde polštář ke zvyšování mezd na úkor zisků je veliký. Avšak pracovní trh je nadpodnikový. Proč by zaměstnavatel měl altruisticky zvyšovat mzdy, když hodně investoval, má výborné technologie, vynikající management a když navíc jedinou alternativou jeho už nyní nadprůměrně placených zaměstnanců je odejít pracovat do malé domácí firmy s jen průměrným platem?

Právě malé a střední podniky, které jsou kapitálově poddimenzované a tím závislejší na levné pracovní síle, se nacházejí v obtížné situaci už dnes. Nemohou ukrajovat ze svých zisků, protože jsou minimální, a neunesou nároky na vyšší mzdy a investice nebo dopady spojené s posilováním koruny. A obecně také platí, že české podniky na tom jsou hůře než firmy se zahraničními vlastníky. Ty jsou lépe vybaveny kapitálem a o poznání vyššími mzdami přitahují kvalitnější pracovní síly.

Týdeník Ekonom oslovil s dotazem na únosnost dalšího růstu mezd přes čtyři desítky společností napříč různými sektory ekonomiky. Pro některé z nich je téma natolik citlivé, že nechtějí mzdové otázky řešit v médiích. Z těch, které byly ochotné podělit se o své zkušenosti, naprostá většina s pokračujícím přidáváním v podobné míře jako v posledních dvou letech nepočítá.

"Pokud máme zachovat zaměstnanost v řemeslných oborech, je nutné zohledňovat možnosti na trhu. Naše společnost exportuje 90 procent výroby na evropský trh, ale ten se skokovým navyšováním nákladů nepo­čítá a neakceptuje je. Pokud tento tlak bude pokračovat, nebudou zbývat finance na investice a rozvoj firmy. To by způsobilo snižování konkurenceschopnosti na zahraničním trhu," varuje předseda představenstva oděvního družstva Vývoj Radek Chládek (více o názorech podniků v článku Rekordní zvyšování mezd končí, tvrdí firmy).

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Podle propočtů Vladimíra Benáčka pro týdeník Ekonom lze přidávat v oborech elektřiny a plynu, opravárenství a výroby potravin a nápojů.
  • Pokud chceme technologicky dohnat Německo, je nutné za 30 let investovat v soukromém sektoru nad plán asi 14 bilionů korun.
  • Pokud se podle Babišova poradce Ungermana zastaví růst mezd a spotřeby, propadne se česká ekonomika do recese a na investice nebude.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.