Litevci vědí, co je pro ně hrozba, a připravují se na obranu své země. Na rozdíl od Čechů

Kolem litevského výcvikového prostoru Pabradé bylo v polovině listopadu rušno. Jednotky litevské armády a jejich spojenci ze Severoatlantické aliance tu pořádali cvičení, při kterém se část vojáků a techniky cvičila i mimo vojenský prostor − po dohodě s místními. Vedle opuštěné zemědělské usedlosti sídlilo i velitelství litevské elitní brigády Železný vlk, pod níž spadá posílený prapor NATO, v jehož rámci působí i česká rota. 

"Děláme to už léta, že některá cvičení přesahují do civilního prostoru. Nevadí, že nás u toho mohou vidět, naopak, mým úkolem je přece odstrašovat, tak to dělám," odpovídá velitel brigády, plukovník Mindaugas Steponavičius, na otázku, zda nevadí, že jeho jednotky mohou v klidu pozorovat i ruští agenti.

Události tohoto týdne v Kerčském průlivu ukazují, proč je přítomnost jednotek NATO v Pobaltí důležitá. Odstrašení je hlavní důvod, proč jsou ve třech baltských zemích a v Polsku rozmístěny posílené prapory Severoatlantické aliance včetně českých vojáků. V Litvě se bude česká jednotka podplukovníka Jiřího Líbala z Žatce střídat v lednu za jinou. Zároveň budou část příštího roku hlídat nebe nad Pobaltím české gripeny.

Na přímou konfrontaci s jednotkami aliance si Kreml netroufne, nestabilitu v Evropě tak zvyšuje pomocí agrese vůči Ukrajině. Hrozba, že se něco podobného stane v Pobaltí, ale nezmizela, jen se dramaticky snížila.

Litevské obavy

Z hlediska kolektivní obrany je Pobaltí nejslabší místo aliance. Rusko buduje svoji armádu tak, aby ji v tomto regionu mohlo co nejrychleji posílit a použít, jak ukázala nedávná cvičení. A naopak, v přísunu posil a jejich dopravě do Pobaltí nefunguje aliance dobře. Hrozbou podle expertů může být nějaká forma testovacího útoku − na jedno zařízení, na loď, na železniční uzel. Ten by vyvolal mezi spojenci v alianci debatu, zda je, či není možné použít společnou obranu podle článku 5 washingtonské smlouvy o NATO. Mohl by tak vzniknout politický rozkol, který alianci oslabí.

Litevci se nyní obávají ještě něčeho dalšího. Od obnovení nezávislosti v roce 1991 se všechny pobaltské státy snaží geopoliticky připojit k Západu všemi dostupnými prostředky. Od členství v NATO po Evropskou unii včetně eurozóny. Brexit ovšem ukazuje, že členství v těchto organizacích není něco nezvratného.

Litevští experti se začali bát něčeho nového: že by ruská propaganda mohla napomoci něčemu, jako je brexit − tedy rozložit alianci zevnitř. "Pobaltí lze obtížně bránit vojensky, to Rusové dobře vědí, takže když budou pracovat na zpochybňování našich spojeneckých vazeb a zároveň tu bude neustále vojenská hrozba, tak mohou tvrdit, že NATO nám stejně na pomoc nepřijde, tak proč v něm být," vysvětlil Tomas Čeponis ze Stratcomu litevské armády. Jedná se o útvar, který se zabývá právě obranou před informační válkou ze strany Ruska.