Konečně máme návrh dohody, dosáhli jsme oboustranně přijatelného kompromisu. S tímto prohlášením vystoupili v polovině listopadu britská premiérka Theresa Mayová a hlavní vyjednavač za Evropskou unii, francouzský politik a bývalý eurokomisař Michel Barnier.

Zprvu se to zdálo jako skvělá zpráva: komplikovaná jednání o tom, jak přesně a za jakých podmínek by měl proběhnout odchod Británie z Evropské unie, se totiž táhla de facto už od vyhlášení výsledků referenda o brexitu na konci června roku 2016. A s každým dalším dnem bez nalezení východiska se zvyšovaly obavy z toho, že se obě strany domluvit nedokážou a nakonec dojde na nejhorší: tvrdý odchod Británie bez dohody, tedy i bez jakýchkoliv vzájemných "úlev".

Nadšení z kompromisního návrhu ovšem netrvalo dlouho. Nejprve vyjednaný dokument způsobil poprask na britské politické scéně. Po jednání kabinetu, kde měli ministři návrh 585stránkového dokumentu odsouhlasit, totiž premiérka musela řešit rezignace důležitých lidí. Odstoupil ministr pro brexit Dominic Raab, s rezignací jej vzápětí následovala i ministryně práce Esther McVeyová. A poté také státní tajemník pro Severní Irsko Shailesh Vara a další vysocí úředníci.

Tvrdou kritiku tedy Theresa Mayová doma sklidila nejen od opozičních labouristů, kteří ústy svého šéfa Jeremyho Corbyna tvrdí, že ještě stále zbývá čas vyjednat pro ostrovní zemi lepší podmínky odchodu z evropské osmadvacítky. Proti se postavila i část "jejích" konzervativců, hlasité výhrady se ozvaly také ze Skotska. Část britských zákonodárců dokonce začala sbírat podpisy pod návrh na vyslovení nedůvěry premiérce.

Kritika výsledného dokumentu ovšem nezněla jen z Británie. Nespokojenci se záhy našli i na druhé straně kanálu La Manche. Francie, Nizozemsko nebo Dánsko se vyslovily kriticky k části dohody řešící rybolov. A Španělsko se začalo bouřit kvůli Gibraltaru, zámořskému britskému území, jehož status prý dokument také dostatečně neřeší.

Ke klidu nepřispěla ani silná slova, která zazněla z Británie i ze zbytku starého kontinentu. Například někteří zástupci britských konzervativců premiérku obvinili z vyjednání dohody, jejímž výsledkem bude vazalské postavení Britů. Ostré komentáře zněly i k samotnému vyjednávání: podle Dominica Raaba evropská strana Brity při jednáních vydírala.

Evropská odpověď? Na lepší dohodu prý Britové mohou zapomenout. A to i s ohledem na další vývoj v EU. Podle místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse má totiž brexit na Evropany "pedagogický efekt" − díky němu prý občané členských zemí lépe vidí, jak je starý kontinent propojený. Jeho slova lze ovšem přeložit i jinak: další poten­ciální rebelové nyní názorně vidí, jak komplikovaný odchod z EU je a jak nevýhodné mohou být jeho podmínky pro odcházející zemi.