Dvě hodiny vlakem od Prahy směrem na Olomouc se nachází malé město Zábřeh, které má lehce přes 14 tisíc obyvatel. Na první pohled hezké město, které si žije poklidným životem. Po krátkém kopcovitém výšlapu z místního nádraží se dostanete na náměstí, kde se rozléhá starý zámek s masivními hradbami, které z dálky dávají na odiv, že už zažily několik generací. Na kruhovitém náměstí najdete morový sloup a několik malých obchůdků, které přelétnete pohledem až do chvíle, kdy se zrakem zastavíte na okraji náměstí, kde vás zaujme kavárna s venkovní zahrádkou, o níž je opřeno výrazné fialové kolo.

Právě jsme dorazili k malé kavárně, odkud se z reproduktorů line slavná píseň Hany Hegerové Levandulová, jež nejlépe vystihuje podstatu této kavárničky. Tu ještě podtrhuje interiér, který je zcela zbarvený do odstínů fialové, tak typických pro rostlinu, kterou manželé Drlíkovi využívají ve svých produktech.

S majitelem Levandulového statku a kavárny Lukášem Drlíkem usedáme na zahrádku, kde je i přesto, že je listopad, příjemné teplo. Bývalý zaoceánský číšník po škole procestoval svět a po svém návratu vedl jako manažer několik restaurací, byl i ředitelem hotelů a v jednu chvíli vedl přes tři stovky lidí. "Podobnou zkušenost bych doporučil každému. Je to výborná škola, naučíte se pracovat, mluvit cizími jazyky a vyděláte si nějaké peníze," říká Lukáš Drlík. Po několika letech intenzivní práce v pozici manažera se cítil vyhořelý, a tak se začal věnovat zemědělství − navíc velmi specifické oblasti, jakou je pěstování bylinek. Zejména se zaměřil na levandule.

Levandulový statek Bezděkov
jarvis_5be97cba498e3216c8bda916.jpeg
Foto: HN – Libor Fojtík

Levanduli manželé Drlíkovi vypěstovali ze semínek za pomoci pracovníků výzkumného a šlechtitelského institutu v Olomouci. V roce 2014 vysázeli 500 malých rostlinek na část jejich prvního levandulového políčka, které se jim podařilo na podzim 2015 dosázet celé. Od té doby každý rok sází další sazenice a nyní mají asi deset tisíc rostlinek. Cílem Lukáše Drlíka je jednou toto podnikání v rodině předat. "Pevně věřím, že vytvářím tradici pro další generace," doufá.

Jako farmář je s dcerou více času než jako manažer

Majitel se se svou manželkou Veronikou rozhodli pro zemědělství na podzim roku 2014. Lukáše Drlíka už dříve bavila práce na rodinném statku, kde vyrůstal a trávil tam podstatnou část svých prázdnin. Ze začátku pěstoval bylinky, které má na své farmě dodnes. Můžete si tu utrhnout čerstvý hřebíček, mátu, meduňku i další. Po cestě do francouzské oblasti Provence se ale manželé zamilovali do levandule, která je uhranula vzhledem, vůní i chutí. Když se vrátili, začali se věnovat pěstování právě této rostliny.

Nejprve pracovali v podnicích jen ve dvou. "Po ránu jsme okopávali a sázeli. Přes den jsme byli v kavárně a prodávali jsme naše vlastní produkty," dodává Drlík. Po čtyřech měsících přijali do kavárny první brigádníky. Nyní už se zde majitelé vyskytují spíše sporadicky, věnují se přípravě produktů a dalšímu rozšiřování svého byznysu. V současnosti Lukáš Drlík přivedl na statek i svého bratra a jeho přítelkyni, jde tedy už o rodinnou farmu.

Při popíjení levandulového čaje podnikatel vypráví, že všechno, co momentálně dělá, souvisí se zaměstnáním. V práci je podle svých slov od rána do večera, ale zároveň ho to naplňuje. "Pořád můžu být s rodinou, s malou dcerou trávím mnohem více času, než když jsem dělal v manažerské pozici. Nejlepší na tom všem je, že když usínám a přemítám nad tím, co jsem ten den udělal, jsem spokojený a pyšný na odvedenou práci. Dnes například uděláme přes den střechu na ovčíně a znovu budu usínat se skvělým pocitem, že jsem něco udělal," popisuje s úsměvem Drlík a přitom neustále zdraví kolemjdoucí.

Nejdůležitější je specifický produkt

Pro podnikání v zemědělství je velkou výhodou, pokud v rodině máte statek, jemuž jste se byli zvyklí odmala věnovat. Tak, jak to měl právě Lukáš Drlík, který mladým začínajícím zemědělcům radí, aby se nezalekli všech možných překážek. Úspěch je možný, jak ukazuje na svém příběhu. Doporučil by začít se speciálními rostlinami či chovem, který může člověka dobře uživit. "Nejdůležitější je najít zajímavý produkt, nemusíte se věnovat řepce nebo kukuřici. Potřeba je píle a dostatek práce a také bych řekl, že není vhodné spokojit se s prodejem do výkupu. Je nutné zamyslet se nad přidanou hodnotou. Dnes, v době internetu a sociálních sítí, můžete vlastní produkt prodat docela dobře sami," říká majitel Levandulového statku a kavárny.

Zároveň by začínajícím doporučil, aby se nebáli využívat dotací. "Já bych bez nich nebyl tam, kde jsem teď. Peníze z Evropské unie mi pomáhají, ale je to další závazek, kdy musíte strávit spoustu času u počítače a vyplňováním různých formulářů. Je potřeba být průbojný a o peníze bojovat. Já jsem měl například problém s dotací pro mladé zemědělce, kde úředníci chtěli, abych obhospodařovával alespoň pět hektarů půdy. Ale jelikož jsem byl začátečník v oblasti bylinek, nebylo to reálné. S takovým množstvím bych byl jeden z největších ve střední Evropě. Musel jsem tedy jet do Prahy a zkontrolovat všechny údaje v tabulkách a nakonec jsem zjistil, že mě špatně zařadili. Po opravě mi najednou stačilo jen 350 metrů čtverečních půdy. Musel jsem si to všechno sám zjistit, jinak bych dotaci neměl," popisuje svůj zážitek Drlík.

Zbývá vám ještě 40 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se