Po dvaceti letech, kdy na investiční pobídky lákalo hlavně výrobní podniky, jako byl LG Philips, Flextronics nebo Foxconn, chce Česko změnit směr. Místo levné práce hodlá stát podporovat investice s vyšší přidanou hodnotou. Ta se stane hlavním kritériem pro udělení pobídek, které by do budoucna měla získávat hlavně technologická centra a centra strategického rozvoje. Do nich dosud směřovalo jen zhruba šest procent podpory.

"Hlavním posunem by mělo být zaměření na unikátnost toho, co se v dané lokalitě bude dít, jakým způsobem bude podnik spolupracovat na vývoji nových produktů, jakým způsobem bude spolupracovat s výzkumnými organizacemi," říká o návrhu náměstek ministryně průmyslu a obchodu Petr Očko.

Novelu, která podmínky pro investiční pobídky mění, poslala vláda do parlamentu na sklonku léta. Počítá v ní hlavně s tím, že by rozhodování o výběru projektů pro státní podporu, která v loňském roce činila 10,7 miliardy korun, neměl dominovat počet nově vytvořených pracovních míst, jako je tomu podle nyní platných pravidel. "Tento parametr zcela rušíme u výrobních firem. U těch ostatních − sofistikovaných − tam vazba na pracovní místa zůstává, ale jsou to vysokoškolské pozice nebo místa ve výzkumu," upozorňuje Očko.

V době, kdy je nezaměstnanost v Česku hluboko pod třemi procenty, vedla totiž podpora investic zaměřených na zvyšování zaměstnanosti k tomu, že si firmy mezi sebou přetahovaly lidi. Povinnost vytvořit alespoň 20 pracovních míst pak u projektů ze zpracovatelského průmyslu bránila tomu, aby podporu získaly investice do automatizace výroby, včetně robotizace a pokročilého Průmyslu 4.0.

Ačkoliv stát poskytuje pobídky až na sedm druhů investičních akcí, doposud firmy žádaly hlavně o podporu investic do výroby. Směřovalo tam přes 93 procent pobídek. Podle nových pravidel se vláda chce soustředit na podporu výroby jen v hospodářsky problémových regionech, tedy v těch s vysokou nezaměstnaností a nízkou životní úrovní. Mimo tyto oblasti počítá s tím, že podpora výroby klesne téměř o dvě třetiny.

Jenže o tom, zda se vládě podaří deklarované cíle naplnit, odborníci pochybují. "Nadefinovat vyšší přidanou hodnotu je velmi obtížné," míní partner poradenské společnosti KPMG Jan Linhart. A i kdyby se ji vládě podařilo kvantifikovat, bude těžké plnění podmínek hodnotit.

Navíc i podle aktuálního návrhu bude moci stát investorům dál přispívat třeba na budování call center, jejichž přidaná hodnota je přinejmenším diskutabilní. A ekonomové i zástupci podnikatelů upozorňují na celou řadu dalších slabin a nejasností, které vládní návrh má.

Pod kontrolou vlády

Kritiku sklízí hlavně to, že by o udělení veškerých investičních pobídek konkrétním firmám měla rozhodovat vláda. Ta nyní schvaluje jen takzvané strategické investiční akce, což například ve výrobě znamená velké investice přesahující 500 milionů korun, které mají vytvořit nejméně 500 pracovních míst a kterým může stát "přiklepnout" vyšší podporu než běžným investicím. Podle nových pravidel by ale měla vláda schvalovat i žádosti malých a středních podniků, aby tak mohla lépe garantovat směřování investičních pobídek do projektů s vyšší přidanou hodnotou.

O přidělení pobídek má rozhodovat vláda. To ale nebude transparentní, bojí se ekonomové. Česku mohou hrozit soudy a arbitráže.

Takové nastavení ale může přinést problémy. "Posílí zákulisní hráče slibující, že pobídky umí zařídit," obává se ředitel Transparency International David Ondráčka. A podobný názor mají i mnozí ekonomové. "Může to vést k různým arbitrážím a soudům o to, proč tihle dostali pobídku a jiní nedostali, proč vláda zamítla pobídku, když firma splnila všechna kritéria," varuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.