Bankovní rada České národní banky nepolevuje v tempu zvyšování úrokových sazeb a v reakci na přehřívání ekonomiky a vývoj kurzu koruny zvyšuje o 0,25 procentního bodu základní úrokovou míru. 

Sazbu ČNB zvedá už na čtvrtém měnověpolitickém jednání v řadě. Celkově jde o páté zvýšení základní úrokové sazby v tomto roce. Naposledy rostly sazby ČNB podobným tempem na jaře 1996.

Pro zvýšení základní sazby o 0,25 procentního bodu hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady České národní banky. Jeden člen hlasoval pro ponechání sazeb beze změny a jeden hlasoval pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu, řekl na tiskové konferenci guvernér Jiří Rusnok. Pokud devizový trh pod vlivem globálních nejistot dále oslabí korunu, nelze vyloučit ještě jedno zvýšení sazeb v tomto roce, upozornil guvernér. Jinak s dalším zvýšením sazeb letos nepočítá.

Banka také zhoršila výhled výkonu české ekonomiky o 0,1 procentního bodu, podle banky by česká ekonomika měla letos růst o 3,1 procenta a příští rok 3,3 procenta. Zároveň banka počítá, že do roku 2020 koruna posílí až na 24,2 koruny za euro.

Vývoj dvoutýdenní repo sazby od konce měnových intervencí v letech 2017–2018

6. dubna ukončeno umělé oslabování kurzu české měny vůči euru. ČNB do té doby oslabovala kurz nad úroveň 27 korun za euro

4. května beze změny 
29. června beze změny 
3. srpna růst o 0,20 bázických bodů na 0,25 procenta 
27. září růst o 0,25 bázických bodů na 0,50 procenta 
2. listopadu beze změny 
21. prosince beze změny

2018 
1. února růst o 0,25 bázických bodů na 0,75 procenta 
29. března beze změny 
3. května beze změny
27. června růst o 0,25 bázických bodů na 1,00 procenta 
2. srpna růst o 0,25 bázických bodů na 1,25 procenta 
26. září růst o 0,25 bázických bodů na 1,50 procenta 
1. listopadu růst o 0,25 bázických bodů na 1,75 procenta 
20. prosince ?

Dvoutýdenní repo sazba, za kterou si komerční banky ukládají v ČNB přebytečné peníze, vystoupala už na 1,75 procenta, kde se nacházela naposledy v březnu 2009. Od sazeb ČNB se odvíjejí tržní úroky, a čtvrteční rozhodnutí tak bude znamenat zdražení půjček pro podniky i domácnosti, například úvěrů na bydlení.

Růst klíčové sazby ekonomové i obchodníci na finančních trzích očekávali, a tak po oznámení kurz koruny výrazněji nereagoval a pohyboval se okolo úrovně 25,87 koruny za euro. Po vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci kurz mírně posílil o zhruba pět haléřů.

Z členů bankovní rady se v posledních týdnech vyslovili pro zvyšování sazeb například Mojmír Hampl, Tomáš Nidetzký nebo Marek Mora. "Současný kurzový vývoj, zejména koruny vůči euru, umožňuje i nadále zvyšovat úrokové sazby," uvedl Mora minulý týden v rozhovoru pro HN a dodal, že bude-li oslabování koruny pokračovat, růst sazeb "v malých krocích − po 0,25 procentního bodu" – je představitelný.

Současně ČNB rozhodla o zvýšení lombardní sazby na 2,75 procenta a diskontní sazby na 0,75 procenta. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 2. listopadu 2018.

Centrální banka se zpřísňováním měnové politiky snaží omezovat vliv inflace, který vyvolává hlavně rychlý růst příjmů českých domácností, do značné míry způsobený rekordně nízkou nezaměstnaností a nedostatkem volných pracovních sil na trhu práce. Navíc dochází k poměrně vysokému růstu platů ve veřejném sektoru.

Díky vyšším útratám domácností si mohou podnikatelé dovolit zvyšovat ceny a mimo jiné si tak kompenzovat rostoucí náklady, ať už na mzdy, nebo třeba energie.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakým tempem porostou ceny zboží a služeb v dalších měsících?
  • Jaké jsou důvody oslabování koruny v posledních měsících?
  • A budou se úrokové sazby zvyšovat i v prosinci?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se