Tržní selhání se nazývá stav, kdy se tržní řešení označí za neefektivní. Vládní selhání je situace, která vše ještě zhorší. Ve Španělsku se letos rozhořel spor o tom, kdo platí daň z hypotéky, a vzniklo z toho vládní selhání druhého stupně − chaos.

Za notářské ověření podpisu smlouvy o hypotečním úvěru se ve Španělsku platí poplatek, který záleží na regionu a je v rozmezí 0,5−1,5 procenta z výše úvěru. Fakticky jde o daň z hypotéky. Standardem bylo, že daň platí dlužník, který si bere půjčku. Tuto praxi španělský Nejvyšší soud potvrdil letos v březnu. Pak 18. října stejný soud rozhodl, že tuto daň mají platit banky, a to i zpětně − včetně splacených hypoték. Ovšem hned druhý den opět ten samý soud uvedl, že přehodnotí svoje rozhodnutí, které přináší radikální změnu a má velké ekonomické a so­ciální dopady. Nové rozhodnutí má soud vydat 5. listopadu.

Španělským bankám hrozí, že zaplatí dvě až pět miliard eur, což je podle odhadu Moody's až polovina ročního zisku bankovního sektoru. Od poloviny října akcie některých španělských bank propadly o 15 až 20 procent na dvouletá minima. Teď se čeká na rozhodnutí soudu, kdo komu a kolik zaplatí − a jestli vůbec. Nejde říct, že stát (zde soud) rozhodl špatně, ale spíš vytvořil chaos, když odvolal, že rozhodl, že odvolal, co rozhodl − a pak se v tom ztratil. Za týden bude jasno. Snad.