Velká část tuzemských podniků nemá nastavená interní pravidla k zamezení nezákonného jednání svých zaměstnanců a manažerů. Za jejich činy přitom mohou být podniky trestně odpovědné. Hrozí jim pokuty, zákaz ucházet se o veřejné zakázky, nebo dokonce zrušení.

Na nedostatky v interních předpisech českých společností nedávno upozornil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a potvrzují ho i právníci, kteří s podniky pracují. "Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob je účinný od 1. ledna 2012, významná část firem ale dosud buď neimplementovala žádné interní compliance programy, které by je chránily proti trestní odpovědnosti, nebo to dělají formálně," říká Vladimír Polách, advokát Squire Patton Boggs specializující se na trestněprávní agendu. V očích vlastníků a manažerů firem je podniková trestní odpovědnost stále ještě abstraktním pojmem. Vědí, že trest za korupci může dostat člověk, jak by se ale soudila firma, jako soubor majetku a lidí, si už představit nedokážou.

Jenže případů, kdy se podniky musí hájit před soudem, přibývá. Jen loni státní zástupci obžalovali 212 společností a počet stíhaných firem od účinnosti zákona do pololetí letošního roku přesáhl 1200. Ve více než polovině případů firmy stanou před soudem kvůli neodvedení nebo krácení daní. Čtvrtinu odsouzených pak soudy potrestaly za podvod.

Pokuta i pochroumaná image

Trest uveřejnění rozsudku tak například kvůli dotačnímu podvodu dostalo ostravské občanské sdružení Athena. Z evropských dotací si nechalo proplatit 52 tisíc korun na dvouměsíční plat zaměstnankyně, která ale v té době pro sdružení nepracovala.

Brněnská společnost Ronyexpres zase musela zaplatit dvacetitisícovou pokutu za to, že její jednatel vystavil kamarádovi falešné potvrzení, že v dopravní firmě pracuje jako řidič. Muž díky potvrzení získal půjčku. Že jde o podvod, se ukázalo poté, co úvěr nesplácel.

Pokuty patří vedle zákazu činnosti k nejčastěji ukládaným trestům. Podle propočtů advokátní kanceláře Dentons se průměrná výše pokut za prvních pět let existence zákona vyšplhala na 170 tisíc korun. Mnohem hůř ale mohou dopadnout společnosti, které obchodují se zahraničím a trest za nezákonné jednání je stihne tam. Například německá společnost Siemens musela za korupci v USA zaplatit 800 milionů dolarů, tedy asi 17 miliard korun.