Národní muzeum po rekonstrukci znovu otevírá. Na prezidenta při jeho projevu křičel muž z publika

Jeden z hostů při sobotním znovuotevření pražské historické budovy Národního muzea těsně před projevem prezidenta Miloše Zemana vykřikl několik kritických vět na adresu hlavy českého státu. „Hanba prezidentovi, který lže,“ řekl mimo jiné muž, kterého Deník N později identifikoval jako historika, kurátora a bývalého novináře Jakuba Jareše. Zeman na jeho výtky v úvodu svého proslovu zareagoval slovy, že každý má takovou úroveň, jakou má.

Zeman byl prvním řečníkem při slavnostním ceremoniálu, který předcházel znovuotevření Národního muzea na pražském Václavském náměstí. Protest proti němu se ozval ve chvíli, kdy byl vyzván, ať předstoupí k mikrofonu. „Hanba prezidentovi, který lže. Hanba prezidentovi, který nahrává diktaturám. Hanba prezidentovi, který vtipkuje o vraždách novinářů,“ ozvalo se.

Po 42 měsících rekonstrukce se v neděli návštěvníkům otevřela historická budova Národního muzea

Dalších 12
fotografií

Jareš Deníku N řekl, že postavit se a pojmenovat věci nahlas bylo jediné, co mohl na místě udělat. „Přišlo mi, že k člověku, který systematicky lže, nahrává diktaturám a vtipkuje o vraždách novinářů, nejde mlčet a tvářit se, že je s touto zemí všechno v pořádku. Jinak jsem akci nijak nenarušoval,“ uvedl.

Zeman vyzval politiky, aby dali šanci současným architektům

V projevu se Zeman soustředil jen na otázky péče o historické památky. Vzdal hold jeho autorům a vyzval současné politiky, především budoucí vedení pražského magistrátu, aby měli odvahu nechat stavět současné architekty, kteří by město obohatili. Kritizoval ministerstvo kultury za to, že z některých staveb, které jsou prohlášeny za kulturní památky, tuto ochranu snímá.

„Mám pocit, že my všichni něco dlužíme těm našim předkům (kteří vybudovali Národní muzeum). Položme si otázku, do jaké míry jsme my dokázali navázat na jejich práci,“ uvedl prezident. „Je samozřejmě krásné, když některé historické budovy rekonstruujeme, je už horší, když naše ministerstvo kultury občas stahuje památkovou ochranu z historických budov, mimo jiné i na Václavském náměstí,“ řekl.

Zeman mohl mít na mysli dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, který jeho vlastník před nedávnem demoloval, aby na jeho místě mohl postavit novou budovu. V tomto případě dům nebyl za kulturní památku prohlášen, ministerstvo ale po mnoha letech různých řízení odmítlo budovu za památku prohlásit, čímž cestu k demolici umožnilo.

Zeman také připomněl, že těm, kteří kolem budovy Národního muzea chodili v době okupace vojsky Varšavské smlouvy, připomínaly tuto okupaci stopy po střelách tanků. „A jsem velmi rád, že teď, když žijeme ve svobodné zemi, tyto stopy zmizely, a věřím, že už se nikdy nevrátí,“ uvedl.

Národní muzeum naopak během rekonstrukce usilovalo o to, aby stopy po kulkách na fasádě zůstaly – chtělo, aby zůstaly historickým mementem. Dnešní podoba fasády, kde jsou na sloupech stopy ve světlé, čisté fasádě jen naznačeny, je kompromisem historiků a památkářů. Přibyla ale nová pamětní deska, která na ostřelování muzea upamatovává.

„Je úplně špatné, když jsme nedokázali za řadu dlouhých let od listopadu 1989 obohatit Prahu s několika málo výjimkami o nové krásné budovy a místo toho stavíme prefabrikované škatule pro administrativní budovy,“ kritizoval Zeman pražskou výstavbu. Vzpomněl na osud návrhu Národní knihovny od architekta Jana Kaplického. Z projektu nezbylo nic „kvůli politickým šarvátkám“, řekl. „A něco podobného nás čeká i v budoucnosti a já bych jenom přál novému pražskému magistrátu, aby konečně našel odvahu preferovat moderní soudobé architekty, kteří Prahu obohatí na další staletí tak, jako to dokázali tvůrci Národního muzea,“ řekl.

Zeman v projevu kritizoval, že se v Praze nedaří stavět nové krásné budovy. Popřál politikům, kteří se ujímají města po nedávných komunálních volbách, aby měli odvahu preferovat moderní soudobé architekty. „Vzpomeňte na osud knihovny (Jana) Kaplického na Letenské pláni, mělo to být magické oko nad Prahou, z tohoto oka nezbylo nic kvůli politickým šarvátkám,“ uvedl.

S projevem vystoupili i premiéři Česka a Slovenska

Projev pronesl i premiér Andrej Babiš (ANO). Ocenil v něm schopnost Československa a Česka opakovaně generovat světově významné osobnosti. Lidé v Česku si podle něj mají víc věřit, přestat s nadáváním, brbláním a vykopáváním příkopů mezi sebou. „My na to máme. Myslím, že to cítíme všichni, tak ať to ví celý svět,“ konstatoval Babiš.

Češi se podle premiéra dokážou vždy rychle zorientovat, přicházet s novými řešeními. „Ani 50 let potlačování svobody z nás nevytlouklo kreativitu, pracovitost, zručnost,“ uvedl. Zmínil některé vědce, spisovatele, filmaře i sportovce, kteří podle něj představují a představovali „světovou extraligu“.

Slovenský premiér Peter Pellegrini uvedl, že navzdory některým peripetiím je vztah Česka a Slovenska ve světě vzorem. Vzájemných vztahů si podle něj musejí oba státy vážit, ale nespoléhat se na to, že přicházejí automaticky. „Kultivujme naše přátelství při každé příležitosti. Ve složitých časech se potřebujeme ještě více než kdykoliv předtím,“ uvedl.

Slavnostní zahájení v sobotu v Pantheonu muzea, který zdobí busty významných osobností především z doby budování muzea, zahájily hymny Slovenska a Česka, následoval filmový sestřih klíčových momentů společného století Čechů a Slováků. Po projevech zazněla v premiéře sinfonietta Monumenta Bohemica autora Aleše Březiny v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu.