Československo sice převzalo před sto lety většinu průmyslu Rakouska-Uherska, ale přišlo o přístup na velkou část trhů. Nástupnické státy totiž začaly hrát samy na sebe a ohradily se vysokými cly. S rozdanými kartami dokázal nový stát solidně prosperovat, podle ekonomické výkonnosti patřil zpočátku do první dvacítky zemí světa.

Tahounem pokroku byly velké korporace, ČKD, plzeňská Škodovka či Baťa. Těch však bylo jen pár, největšími za­městnavateli byly malé a střední firmy. Přes rozšířené iluze o první republice jsme však měli od počátku nižší platy než Němci. A tento rozdíl i kvůli následnému experimentování s bolševickým komunismem výrazně narostl.

Česko i po sto letech výrazně stojí na průmyslu. Ne již zbrojním, ale automobilovém. Ve světovém srovnání nás však předbíhají mladší, inovativnější státy. V čase všemožných rekapitulací našich sta let jsme se logicky, jsme Ekonom, podívali na ekonomické parametry. V kritickém ohlédnutí lze najít i inspiraci do budoucna.